Geografie a krajinná sféra

tradiční a současná geografie, definice a objekt geografie, členění krajinné sféry, geosystém; geografické prognózy

 

Geografie slovo geo ( země) a grafo ( píši, popisuji)

- jedna z nejstarších věd – umožňovala člověku lépe se orientovat ve světě a využívat přírodní zdroje; v starověkém ŘECKU součástí filozofie, teprve až Eratosthenés z Kyrény (276 – 194 Př.n.l. ) vyčlenil ve své knize Geografika geografii jako samostatnou vědní disciplínu – otec geografie, astronom a matematik , autor první mapy založené na astronomických pozorováních

- součástí geografie byla biologie, fyzika, antropologie atd. – až v moderní době (od 18. stol.) změna; dnes naopak mnoho věd spolupracuje – lékařská geografie, vojenská geografie, demografie, geologie atd.

- Vývoj  – a) od vzniku až po velké geografické objevy byla její základní funkce poznávací a popisná  

                  b) pak v epoše vědeckého pokroku bylo zapotřebí nashromážděná data roztřídit a systematizovat – převážila analytická a vysvětlovací funkce

                  c) ještě v 19. století převažovalo studium přírodních složek Země- ale vznik průmyslu a silná diferenciace zemského povrchu a hospodářství vedla k převažujícímu studiu socioekonomické složky; zaměřuje se na co nejdůkladnější zkoumání již dlouho osídlených oblastí s cílem co nejlépe jej využít ve prospěch lidstva

d)     bílá místa na mapě – Narodnaja ( až 1927); Amazonie, oceánské dno atd. - přesto jako popis Země již svou funkci splnila

- Definice – a) věda o zemi a jejím životě

                    b) věda o rozložení a interakci jevů na povrchu země

                    c) samostatná věda na rozhraní věd přírodních, společenských a technických = postavení geografie

                    d) řešením vztahu systému přírodního prostředí a systému lidské společnosti v prostoru a čase

                    e) studiem krajinné sféry a její diferenciace v prostoru a čase

                    f) studuje vazby mezi objekty na naší Zemi a snaží se objevit zákonitosti, které určují rozložení těchto objektů na naší planetě na základě vazeb mezi nimi

             g) věnuje se studiu prostorového rozšíření určitých jevů na Zemi a studiu jejich vývoje v čase

                   h) věda zkoumající povrch Země a vrstvy hmoty, které jej obklopují, jež ve svém souhrnu tvoří krajinnou sféru ( geografický obal země, geosféru)  - je to tenounká vrstvička planety, zabírající necelé 1% celkového objemu Země její hlavní zvláštností je, že je v ní život, je tvořena řadou geosfér ( obalů) – svrchní část litosféry ( zhruba do úrovně nulových ročních amplitud), hydrosféra ( světový oceán a chemicky vázaná voda na souši), dolní část atmosféra ( buď tropopauza 8 –18 km – teplota s výškou přestává klesat nebo ozonosféra – 20 – 30km, kde díky fotochemickým procesům vzniká ozón zachycující  ultrafialové sluneční záření), biosféra ( živá hmota planety, sféra v níž existují podmínky pro život), sociosféra ( zahrnuje lidskou společnost, její výtvory a vztahy), kryosféra (teplota po více než 2 roky je nižší než 0 stupňů celsia - věčný sníh , ledovce, podzemní led, ledové mraky), pedosféra ( nejsvrchnější část pevné zemské kůry, tvořená půdou, půdním obalem na povrchu pevnin); krajinná sféra má řadu specifických rysů struktury i vývoje ( např. cykličnost, zonalita, uzavřenost oběhu látek aj.), které v souhrnu nezkoumá žádná jiná věda kromě geografie

- Členění – 1) fyzickogeografické vědy (Přírodní) - Fyzická geografie ( OFG, nauka o krajině, paleografie),  geomorfologie (formy reliéfu), klimatologie( atmosféra a klima), hydrologie souše (potoky, řeky, jezera), oceánologie, glaciologie (ledovce), geokryologie, pedogeografie (půdy), biogeografie (živé organismy na planetě),

                   2) sociogeografické vědy ( společenské – člověk a jeho činnost) – ekonomická geografie, geografie obyvatelstva, geografie kultury, politická geografie, geografie cestovního ruchu a rekreace, dopravy, průmyslu, zemědělství, měst, mezinárodních ekonomických svazků, migrace obyvatelstva, náboženství, pracovních zdrojů, sféry

- všechny geografické disciplíny jsou spojeny s kartografií ( mapy, diagramy atd.)

- Předmětem geografického výzkumu jsou procesy interakce člověka a přírody; vazby a vztahy v krajinné sféře – důležité !!: Krajina je systém, nesmírně složitý systém ( množina prvků, které jsou ve vzájemných vztazích a tvoří určitý celek, jednotu

- Objektem je krajinná sféra, dříve celá Země – v průběhu vývoje se zúžil objekt geografie !!!!

- Význam geografie pro společnost je a) poznávací – zakládá se na tvorbě a poskytování poznatků o krajinné sféře, o jejím uspořádání b) praktický – např. podklad pro optimální hospodaření ( umístění průmysl. podniku, využití půdy pro zemědělství atd.

- Instituce: Česká geografická společnost – založena 1.5. 1894 ( 1894 – 1920 Česká společnost zeměvědná, 1921-39 a 1945 – 1978 Československá společnost zeměpisná, 1940 – 45 Česká společnost zeměpisná, 1978 – 1991 Československá geografická společnost; … občanské sdružení vědeckých, pedagogických a odborných pracovníků oboru geografie a příbuzných oborů;  podílí se na rozvoji geografie ( šíření nových poznatků do praxe, podporuje vědecké práce); Mezinárodní geografická unie ( MGU) = IGU International Geographical Union, Založena 1922, mezinárodní vědecká organizace geografů z více jak 90 zemí;; Časopisy-  Geografické rozhledy – časopis pro výuku a popularizaci geografie i ekologické výchovy, vydává od 1992 Česká geografická společnost; Geografie – Sborník České geografické společnosti; Z mezinárodních nejstarší Pettermanns Geographische Mitteilungen ( Gotha 1855), Izvěstija Russkogo geografičeskogo obščestva (1865 Petrohrad), The geographical Journal ( Londýn 1893)

 

Geografická pracoviště

Karlova univerzita – Praha:

• Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

• Katedra fyzické geografie a geoekologie

• Katedra demografie a geodemografie

• Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie

 

Masarykova univerzita – Brno:

• Katedra geografie, Pedagogická fakulta

 

Palackého univerzita - Olomouc:

• Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta

• Katedra geoinformatiky, Přír. fakulta

 

Ostravská univerzita:

• Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

• Katedra fyzické geografie a geoekologie

 

Západočeská univerzita - Plzeň:

• Katedra geografie, Pedagogická fakulta

 

Univerzita J. E. Purkyně – Ústí nad Labem:

• Katedra geografie, Pedagogická fakulta

 

Jihočeská univerzita – České Budějovice:

• Katedra geografie, Pedagogická fakulta

 

Technická univerzita – Liberec:

• Katedra geografie

 

Ústav geoniky AV ČR –Brno:

• Oddělení environmentální geografie

 

Geografická prognóza

 

- Prognóza -  pro = dopředu, gnosis = poznávání; vědecká předpověď, odhad vývoje, systematicky odvozená a co do spolehlivosti ohodnocená výpověď o budoucím stavu jevu, jež se má realizovat za určitých podmínek, v určitém čase

- Prognózování vývoje krajinné sféry i prognózování vývoje geografie jako vědy

- Úkolem geografické prognózy je odborně ( vědecky) určit perspektivní integrální geosystémy, stanovit, jak se bude prosazovat v prostorově časových systémech různých skupin zemí, konkrétně států, oblastí, měst, zón, krajin atd. – interakce přírody, obyvatelstva, techniky, hospodářství.

- Geografické prognózy

1) fyzickogeografické

2) demografické

3) sociogeografické ( např. prognózy rozvoje a rozmístění průmyslových oblastí)


 

1) planetární

2) světového oceánu

3) kontinentů

4) velkých regionů

5) zemí

6) oblastí

7) lokální

 

Významné osobnosti

 

Aristotelés ze Stageiry, * 384 př. n. l., † 322 př. n. l., významný řecký filozof; jeden z největších myslitelů v dějinách filozofie, nejvšestrannější učenec starověku. V mládí žák Platónův a stoupenec jeho teorie idejí, kterou později kritizoval. 343 př. n. l. povolán na makedonský královský dvůr jako vychovatel kralevice Alexandra (později Alexandros III. Veliký), kolem 335 př. n. l. se vrátil do Athén, kde v Lykeiu založil vlastní tzv. peripatetickou školu. Po smrti Alexandra Velikého byl nucen uprchnout do Chalkidy, kde po několika měsících zemřel. – Geografická díla:  Fysika, O nebi, O duši, Zkoumání živočichů  a především Meteorologika ( elementární znalosti u obecné fyzické geografie); navíc určil kulatost Země ( při zatmění vrhá Země kruhový stín; zakulacení obzoru – při připlutí lodi je vidět nejprve stožár; při pochodu na sever či na jih se mění hvězdná obloha

 

Eratosthenés z Kyrény, * kolem 275 př. n. l., † 195 př. n. l., řecký astronom, matematik a geograf; správce alexandrijské knihovny; otec geografie. Autor metody vyhledávání prvočísel zvané Eratosthenovo síto. Zkoumal řezy kužele, vlastnosti kuželoseček, souměřitelnost úseček, otázku zdvojení krychle, počítal délku zemského poledníku. Z výšky Slunce nad obzorem a vzdálenosti dvou bodů na poledníku vypočítal délku zemského obvodu. Vyšlo mu 250 000 stadií (asi 45 000 km, současná hodnota je 40 000 km); dílo Geografika; první pokus o regionalizaci světa ( Evropa, Asie a Libye)

 

Kosmas Indikopleustés, Plavec po mořích Indie – 6. stol., byzantský zeměpisec. Na základě bible, církevních otců a vlastních cest (Černomoří, arabské země, východní Afrika, Cejlon) se pokusil vytvořit křesťanský geografický systém, jenž by nahradil antický systém Ptolemaiův. Země má podle Kosmy tvar oltáře, nad nímž se tyčí křišťálová nebeská klenba a nad ní sídlí Bůh. Popsáno v díle Christianiké topografia (Křesťanský místopis).

 

Vespucci [vespuči] Amerigo, * 18. 3. 1451 nebo 1454, † 22. 2. 1512, italský mořeplavec; působil ve španělských a portugalských službách. Od roku 1483 úředník bankovního domu Medici, od roku 1492 úředník firmy Bernardi, která se podílela na financování výprav K. Kolumba. 1497 – 1504 podnikl ve španělských a portugalských službách čtyři plavby k jihoamerickému pobřeží. Slavný spis Mundus Novus (Nový svět) měl ve své době vliv na utváření geografických představ o americkém kontinentu. Německý geograf M. Waldseemüller (asi 1470 – 1520) po Vespuccim nazval Jižní Ameriku, G. Mercator v roce 1538 nazval Vespucciho křestním jménem celý kontinent.

 

Mercator [merkátor] Gerhard, vl. jm. Gerhard Kremer, * 5. 3. 1512, † 5. 12. 1594, vlámský kosmograf a kartograf. Autor mapy světa, kterou zpracoval metodou (po něm pojmenována), při níž se křivka na globu, protínající poledníky pod stejným úhlem, jeví jako přímka (tento způsob zobrazení je významný zejm. pro námořní plavbu). V roce 1554 vydal mapu Evropy, 1585 sestavil soubor map; za jeho života byla vydána jen část. Celá sbírka, poprvé označena jako atlas, vydána v roce 1595.

 

Humboldt [humbolt] Alexander Friedrich Wilhelm Heinrich, svobodný pán von, * 14. 9. 1769, † 6. 5. 1859, německý přírodovědec, zeměpisec a cestovatel; Podnikl průzkumné výpravy do Latinské Ameriky, na Sibiř a do oblasti Kaspického moře. Později plnil i diplomatické úkoly (1842 ve Francii, 1845 v Dánsku). Jeden ze zakladatelů fytogeografie; popsal více než 3 500 druhů rostlin, studoval hlavně závislosti rozšíření rostlin v určité zeměpisné poloze. Významné příspěvky v dalších oborech včetně etnografie a popisu památek předkolumbovské Ameriky. Z díla: Kosmos, Voyage aux régions équinoxiales du Nouveau Continent fait en 1799 – 1804 par Alexandre de Humboldt et Aimé Bonpland (česky pod názvem Cesty tropickou Amerikou), Mineralogisch-geognostische Reise nach dem Ural, Altai und dem Kaspischen Meere (Mineralogicko-geologická cesta po Uralu, Altaji a Kaspickém moři) a další.

 

Ratzel [racl] Friedrich, * 30. 8. 1844, † 9. 8. 1904, německý geograf, etnograf a sociolog; profesor na Vysoké škole technické v Mnichově a na univerzitě v Lipsku. Zabýval se tzv. geografií člověka (antropogeografií), autor migrační teorie. Soudil, že všechny kulturní a technické vynálezy vznikly v určitých příhodných geografických podmínkách (centrech) a migrací obyvatelstva se rozšířily do periferních oblastí. Uplatňoval teorii vlivu přírodního prostředí na vývoj kulturních a politických vztahů (inspiroval nacisty k vytvoření rasistické teorie). Hlavní díla: Anthropogeographie (Geografie člověka), Völkerkunde (Národopis), Politische Geographie (Politická geografie).

 

Dokučajev Vasilij Vasiljevič (1846 - 1903), ruský pedolog, geolog, fyzický geograf. Autor první vědecké klasifikace půd na základě půdní geneze. Objevil horizontální zonalitu, vertikální stupňovitost půd. Vytvořil geografii půd. Patří k zakladatelům nauky o krajině.

 

Amundsen [ámunsen] Roald, * 16. 7. 1872, † 18. 6. 1928, norský polární cestovatel a badatel. V letech 1898 – 99 byl kormidelníkem belgické antarktické výpravy, 1903 – 06 prováděl průzkumy v kanadské Arktidě (zejména magnetická, meteorologická a astronomická pozorování); tehdy bylo poprvé zjištěno, že se magnetický pól přemisťuje. V srpnu 1906 dosáhl Amundsen od východu Beringova průlivu a poprvé tak proplul Severozápadním průjezdem na jedné lodi. 15. 12. 1911 se čtyřmi průvodci a psím spřežením stanul jako první na jižním pólu (o čtyři týdny před R. F. Scottem). Na zpáteční cestě objevil neznámé pohoří, které nazval pohoří královny Maud. V letech 1918 – 20 se na škuneru Maud plavil z Norska podél severního pobřeží Evropy a Asie k Beringovu průlivu. Po 1. světové válce začal ke svým cestám používat letadla a vzducholodě. Roku 1926 spolu s U. Nobilem přeletěl se vzducholodí severní pól (krátce po R. E. Byrdovi, který letěl letadlem). V roce 1928 se snažil o záchranu U. Nobileho a jeho posádky ze vzducholodi Italia, ale jeho letadlo beze stopy zmizelo. – Amundsen byl vzorem vytrvalosti a statečnosti, své výzkumné cesty popsal v řadě knih.

 

 

 

WebZdarma.cz