Jádrové a periferní oblasti světa

politická mapa světa, geopolitika, centra současného sociálně-ekonom.vývoje světa, regiony, rozdělení států světa podle stupně hospodářského vývoje, problematika bohatého severu a chudého jihu – příklad asijských tygrů

*  Politická mapa světa je geografickou mapou zeměkoule, na níž jsou zakresleny všechny země světa

*  Jde obrazně o souhrn informací o politické geografii Země

*  Dnes asi 220 celků – 193 samostatných celků ( naposledy Východní Timor – dříve Portugalsko, pak Indonésie; 2002 nezávislost, portugalština;), sporný je Taiwan ( z čínského slova terasovitá zátoka, Portugalci jej v 16. století nazvali Formosa = překrásný; po čínsko-japonské válce ( 1894 – 1895) získán  Japonskem; 1947 republika, Čankajšek,nemá právní suverenitu, člen APECU) a Západní Sahara ( 1976 ji opustilo Španělsko, bylo obsazeno Marokem a Mauretánií; obydleno kočovníky - beduíni)

 

Vývoj

*  1900 - 55 samostatných států

*  1947 -  76 samostatných států – rozpad koloniálního systému – Asie ( 1945 – 1953 – Indonésie, Vietnam, Jordánsko, Sýrie, Filipíny, Britská Indie na Indii a Pákistán ( muslimové), Izrael (1948), Korea a KLDR (1948), Laos, Kambodža)

*  Pak Afrika – rok Afriky 1960 - 17 států) – Kamerun, Togo, Madagaskar, Zair, Somálsko, Benin, Niger, Senegal, Nigérie atd.

*  pak následovaly další, po 1962 Oceánie ( Samoa) – 1994 Palau; 1991 rozpad SSSR, 1991 Jugoslávie – Chorvatsko, Slovinsko, 1992 Bosna a Hercegovina a Makedonie; 1993 ČSFR; 1993 Eritrea; 1994 Palau ( v západních Karolínách, po 1. Světové válce mandátem OSN, po 2. Světové válce správa delegovaná na USA)

*  Antarktida – území nikoho od roku 1958, jen výzkumné stanice

 

Závislá území

*  Tato území v současnosti představují již jen nepatrný zlomek původní koloniální říše. Naprostá většina závislých území na tom je ekonomicky a tudíž i co do životní úrovně obyvatel podstatně lépe, než jejich “osvobodivší se” sousedé. Totéž platí o míře svobody, demokracie; existují ovšem také suverénní státy, jejichž proklamovaná nezávislost je spíše formalitou. Nejde jen o "turistické atrakce" - Monaco, San Marino, Andorra, ale státy jako Namibie, Lesotho a Svazijsko v jižní Africe, některé ostrovní ministáty v Pacifiku (Mikronésie, Palau, Marshallovy ostrovy, Severní Mariany) a v současnosti  i některé nové republiky na území bývalého SSSR (Moldávie, Bělorusko, Arménie, Kyrgyzstán, Tádžikistán), případně Jugoslávie (Bosna a Hercegovina, Makedonie)

*  Podle oficiálního statutu a v závislosti na stupni spojení (míře integrity - často proklamativní) s původní koloniální mocností lze závislé země rozdělit na:

      *        1) Přidružené státy ( Mají plnou autonomii, metropole řídí zahraniční politiku a garantuje obranu; Nemají zastoupení v parlamentu (pouze Portoriko má poradní hlas); Tradičně mezi ně patří tzv. korunní dependence SK Guernsey, Jersey (Channel Islands) a Isle of Man. Dále pak US teritoria jako Guam, Severní Mariany, ale také Nizozemské Antily (Nizozemsko je proklamuje jako svoji integrální součást, Aruba proklamuje nižší stupeň nezávislosti a měla by patřit do druhé skupiny), novozélandská teritoria Cookovy ostrovy a Niue.

      *        2) Zámořská území. Jsou charakterizovány zastoupením v zákonodárných orgánech ústředního státu, které má symbolizovat právní integritu. Typickým příkladem jsou francouzské zámořské departementy - departements d´outre-mer (Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinique, Réunion), které jsou tedy i součástí Evropské unie; Faerské ostrovy a Grónsko patřící Dánsku nebo Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen a Bouvetův ostrov náležící Norsku.

      *        3) Kolonie - Nejstarší forma administrativně závislého území. Za kolonie v užším slova smyslu se považují závislá území, která nemají původní místní státnost, nýbrž státnost přenesenou (jejím vyjádřením jsou volené orgány zákonodárné a výkonné moci realizující vnitřní samosprávu). Kolonie nemá zastoupení v parlamentech ústředních států. Největší počet kolonií náleží Velké Británii (jediná také užívá jmenovitého označení kolonie) - Gibraltar, Anguilla, Bermudy, Britské indickooceánské území (Čagoské ostrovy), Britské Panenské ostrovy, Falklandy (Malvíny), Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos

 

Zvláštní území, území ze speciálním statutem, resp. okupovaná území

      *        Severokyperská turecká republika (útvar neuznaný OSN ani jiným státem kromě Turecka)

      *        Západní Sahara, zvláštní statut z hlediska mezinárodního měly (nyní již mají autonomii)

      *        pásmo Gazy (Gaza strip) a Západní břeh (West Bank), usilující o nezávislost.

 

Dělení států ( viz. seminář)

1) Podle polohy – a) přímořské  b) vnitrozemské (42  - ČR ve 20. letech 20. století nejvyspělejší!)

2) Podle rozlohy

3) Podle počtu obyvatel

4) Podle forem vlády – a) republiky ( parlamentní, prezidentská) b) monarchie ( konstituční, absolutistická, teokratická)

5) Podle územní organizace a) unitární  b) federace c) konfederace ( dnes ne )

*  důležitá funkce OSN

*  Hospodářská mapa světa - zahrnuje souhrn všech hospodářství světa + ekonomické svazky; V posledních několika desetiletích jsme se stali svědky nebývalého ekonomického rozvoje světa, avšak tvorba bohatství a prosperity probíhala natolik nerovnoměrně, ze ekonomická  nerovnováha  dnes  přispívá  ke  zhoršování  sociálních  problému  a politické nestability prakticky ve všech částech světa. Ukončení studené války a urychlený  nástup globálního trhu nevyřešily dlouhodobé problémy chudoby, zadluženosti, nedostatečné rozvinutosti a obchodních schodku, s nimiž se potýkají zvláště rozvojové země.

*  Rozvoj je spojen s vědeckou revolucí – Průmysl jde ohromně nahoru, klesá podíl zemědělství; značný rozdíl i mezi průmyslem těžební ( 10%) – zpracovatelský ( 90%)

*  do popředí odvětví vysokých technologií ( Moderní chemie, strojírenství, energetika)

 

Mapa – rozdělení světa do 4 světů

1) EU, USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, Skandinávie

2) Střed. Evropa, Argentina, Mexiko, JV Asie

3) rozvojové státy

4) zaostalé státy

*  Na bohatý Sever a chudý Jih – z geografického hlediska nepříliš šťastné, ale v ekonomice a politice běžně používané

*  Sever – USA, Kanada, Evropa, Rusko, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika a Izrael; 38% souše, přes 20% lidstva a 85% světového průmyslového potenciálu , převážná část hospodářského potenciálu; hlavní podíl na HND má průmysl ( zpracovatelský - do popředí odvětví vysokých technologií ( Moderní chemie, strojírenství, energetika)

*   a služby, zemědělství na okraji – vysoká mechanizace a chemizace, důraz na živočišnou výrobu; výkonná doprava;    … 1. svět a 2. svět

*  Jih – Asie, Afrika, Latinská Amerika, Melanésie, Mikronésie, Polynésie

*        - 3/5 souše, 4/5 lidstva ale jen 1/6 průmyslu; velké rozdíly  - asijští draci * zaostalé

*  páteří je většinou zemědělství ; zaostalost, negramotnost, koloniální přežitky; spotřební a potravinářský průmysl, nízká koupěschopnost obyvatelstva; doprava většinou netvoří jednotný systém

*        … třetí svět – vysoké HDP na obyvatele, u některých pokročilá industrializace někde vývoz ropy -  Latinská Amerika, Draci , Saudská Arábie

*        … čtvrtý svět – započatý proces industrializace, ale tíha na zemědělství ( Čína, Indie, Nigérie

*        … pátý svět – zemědělství nízké úrovně, průmysl neexistuje – Sahel, vých. Afrika, Bangladéš, Afghánistán, Nepál atd.

*  Ekonomická klasifikace zemí vychází z rozdílné úrovně hospodářství, kterou lze objektivně hodnotit s použitím řady ukazatelů – nejpoužívanější je Hrubý domácí produkt (veškerá hodnota vytvořená v odvětvích národního hospodářství za jeden rok) – největší HDP USA, Japonsko, Německo, Francie, Itálie; používá se v přepočtu na obyvatele; Dále hrubý národní produkt - HNP – Představuje celkovou produkci vytvořenou národním kapitálem – doma i v zahraničí – během jednoho roku

*  mimo HDP je ukazatelem životní úroveň – vyjadřuje stupeň rozvoje potřeb a jejich uspokojování v daném stádiu společenského vývoje, jakož i souhrn podmínek pro jejich uspokojování – dosažení určité úrovně tvorby a užití životních prostředků, které umožňují zabezpečení materiálních a ostatních potřeb obyvatel – řadí se sem Zdravotní stav obyvatel, Výživa, Vzdělání a kvalifikace, Pracovní podmínky, zaměstnanost, doprava, bydlení, oblékání, lidská práva a další – těžko porovnatelné, snadno měřitelná

*  Index lidského rozvoje – tři ukazatele a) střední délka života b) míra gramotnosti c) velikost reálného HDP na jednoho obyvatele podle parity kupní síly ( stupeň 0,0 – 1,0)

*  Kanada 0,95, USA , Japonsko, Nizozemí, Norsko, Island, okolo 40. místa ČR, poslední Niger, Sierra Leone ( 0,2) – hodnoceno 174 zemí)

*  mortalita, natalita, PP, střední délka života, kojenecká úmrtnost, urbanizace, lékař na počet obyvatel

*  liga Nejbohatších států – 150 států – přírodní kapitál, bohatství vytvořené člověkem, lidské zdroje, sociální kapitál ( úroveň společenských organizací a institucí ) – 1. AUSTRÁLIE, 2. KANADA, 3. LUCEMBURSKO, 76. ČR, 148 MALAWI, 149 BURUNDI, 150 VIETNAM

*  Index ekonomické svobody ( daně, vládní zásahy do politiky, měnová politika atd. je jich 9)

*  Bankovní index – je vyjádřením důvěry, kterou zemím udělují banky při poskytování úvěru; hodnoceno 135 zemí - rozpětí od 100 do 0 ( Švýcarsko ( 92,2 bodu) – Libérie (6), my okolo 40 místa

*  regionální politika – v Evropě po druhé světové válce; 1) posílení zaostalých zemědělských regionů 2) přeměna starých průmyslových oblastí 3) zastavit nezdravé „bujení“ měst ( viz. seminář)

*  aglomerace, konurbace, megalopole

*  jádrové oblasti - Evropa – Porýní ( Essen, Dortmund, Köln, Bochum, Düsseldorf aj.; celkem 11 mil. obyvatel); Slezsko ( Katovice, Chorzóv, Bytom, Gliwice, Sosnowiec); Radstadt Holland ( Rotterdam, Amsterdam); Japonsko ( Jokohama – Tokio; Kobé – Osaka – Kjóto); USA ( SanSan, ChiPitts, BosWash); ČR ( Ústí- Teplice – Most – Děčín – Chomutov; Hradec – Pardubice)

*  geopolitika – politická geografie; není to nic jiného než politika vyplývající z geografických nutností

 

Tato stránka WWW je 15