Postavení ČR v Evropě a v rámci EU

historický vývoj státního území České republiky; geografická poloha České republiky, postavení ČR v Evropě v minulosti a dnes; předpoklady a problémy vstupu do EU

 

Prezentace – Vývoj českého území

 

- VZNIK ČR: 1.1.1993; Vstup do OSN 19.1.1993 ( tehdy 179.stát ); POČET OBYVATEL: 1.1.2000 – 10 278 098 ( 12.v Evropě ); ROZLOHA: 78 866 km 2 ( 21. V Evropě);          

- Hustota: 131 obyvatel na 1 km čtvereční – Morava a Slezsko 154, Čechy 119

- PRUBĚH HRANIC: celková délka: 2 303 km - z toho: Německo 810 km ( 35 % ), Polsko 762 km ( 33 % ), Rakousko 466 km ( 20 % ), Slovensko 265 km ( 12 % ).

- historie – viz prezentace ( Sámova říše, Velkomoravská říše, Přemyslovský český stát, Lucemburský český stát, Jagellonský český stát, český stát v rámci Habsburské monarchie v letech 1526 – 1918)

- Po vzniku ČSR viděli Němci ( 3,2 milionu ) své centrum ve Vídni. 29.10. proto vyhlásili samostatnost a chtěli se spojit s Rakouskem nebo s Německem. České legie měly za úkol obsazovat tato pohraniční území. Do konce roku 1918 pak bylo pohraničí zpacifikováno ( němečtí úředníci byli vyměněni českými ). Vznik ČSR pak stvrdily mírové smlouvy ve Versailles, St. Germain a Trianonu.

Změny v průběhu státních hranic po roce 1918

a) Vitorazsko - Toto území nese název podle rakouského města Weitra ( starý český název Vitoraz ). Po roce 1918 jsme nárokovali jeho okolí, které bylo rakouské od 12.století. Nakonec jsme získali jen jeho část a sice okolí města České Velenice, které byly doposavad součástí Gmündu. Důvod byl zejména strategický: Ve Velenicích se totiž sbíhají tratě z Č.Budějovic a Tábora.

b) Valticko - I zisk tohoto území měl strategické důvody. Břeclav ( německy Lundenburg ) a Mikulov neměly železniční spojení ( to procházelo přes území Rakouska ) a proto byly snahy tato dvě města spojit. Železnice vedla právě přes Valtice ( Fedsberg ).

c) Hlučínsko - To patřilo do roku 1918 Německu ( hranice vedla podle řeky Opavy až k Bohumínu ). Byl zde ale výrazný český živel. Kromě Hlučínska jsme chtěli získat i Ratibořsko ( dnes polské ). Získali jsme ale jen Hlučínsko a sice na základě plebiscitu. Za Hitlera bylo opět německé a hlučínští Češi jako jediní Češi bojovali ve Wehrmachtu.

d) Těšínsko - K českému království patřilo dříve celé Těšínské Slezsko ( až k Visle a Bialsku-Biale ). Po roce 1918 ho ČSR celé nárokovalo. 2 roky se zde bojovalo. Poláci vtrhli na Ostravsko. K dohodě došlo po jednáních – kompromis: Český Těšín-Cieszyn.

- Na Slovensku bylo také několik sporných území. Jednak v oblasti Tater, ale hlavně na jižní hranici s Maďarskem. Hranice byly stanoveny podle Dunaje a Ipelu. V roce 1945 bylo rozšířeno bratislavské předmostí o 3 vesnice ( Dunaszúr, Oroszár a Horvátjarfalu ). Další problém byl v okolí Ipelských Šiahů ( Ipolyság ), také v souvislosti se železnicí.

- GEOGRAFICKÁ POLOHA: je to vztah ke geografickým objektům, není to lokalizace a umístění.

1.   matematicko-fyzikální poloha – poledníky, rovnoběžky

2.   fyzickogeografická poloha – vztah k FG objektům ( k rozvodím, hranicím bioregionů )

3.   ekonomickogeografická poloha – vztah k ekonomickým centrům ( k EU, G 7 )

geograficko-politická poloha – vztah k politickým centrům ( K NATO )

ad1) Matematicko geografická poloha

a) místa s extrémní polohou

Tabulka č.1.: Poloha krajních bodů

 

Sever

Lobendava

51 03 s.š.

Jih

Studánky u Vyšš. Brodu

48 43 s.š.

Západ

Krásná u Aše

12 05 v.d.

Vých.

Hrčava

18 51 v.d.

 

Důsledky z toho plynoucí: Šířkové rozpětí 278 km; Délkové rozpětí 483 km

b) geografický střed republiky

Jeho zeměpisná šířka  a zeměpisná délka je aritmetickým průměrem všech bodů. Výsledkem pro ČR je šířka: 49 44 s.š.   délka: 15 20 v.d.; Geografický střed republiky leží nedaleko Ledče nad Sázavou ( obec Číhošť ), není to ale místo nejvíce ve vnitrozemí.

c) vnitřní pól ČR

Je to bod, který je nejvíce ve vnitrozemí. Leží v okrese Příbram východně od Dobříše. Nejkratší vzdálenost od něj ke hranici je 105 km.

d) hodnocení polohy republiky vůči Evropě

Ležíme ve středu Evropy, což je příznivý jev. Výjimka: na rozdíl od střední Asie nebo střední Latinské Ameriky zde nejsou extrémní klimatické podmínky.

Ad 2) Fyzickogeografická poloha

a) geologické hledisko

ČR leží na geologické hranici 1.řádu ( oddělují v Evropě 4 rozdílné strukturní celky : Praevropu, Paleoevropu, Mezoevropu a Neoevropu ). Na území ČR leží Mezoevropa a Neoevropa.

Mezoevropa ( hercynská Evropa ) – devon, před 400 milióny lety, vznikla při kolizi Gonduany a Laurasie , mezi nimi ležel oceán Paleothetis.

Neoevropa ( alpinská Evropa ) – třetihory, před 70-20 miliony lety, vznikla po kolizi Euroasijské a Africké desky, mezi nimi ležel oceán Thetis.

Dá se konstatovat, že Mezoevropa je představována Českým masivem a Neoevropa Karpaty. Hranice je pak hranicí mezi horninami Českého masivu a horninami Karpat. Horniny Českého masivu jsou krystalinikum ( metamorfity ) a plutony ( magmatity ). Horniny Karpat jsou sedimentární souvrství ( flyš ) + nezpevněné sedimenty; Hranice na povrchu – západní hranice Vněkarpatských sníženin ( Dyjsko-svratecký úval – Vyškovská brána – Hornomoravský úval – Moravská brána – Ostravská pánev ).

b) geomorfologické hledisko

Územím ČR prochází geomorfologická hranice 1.řádu, která odděluje hercynský systém a alpsko-himalájský systém. Hranice se dá ztotožnit se západní hranicí Vněkarpatských sníženin; Extrémní plochy: nejníže – výtok Labe ( Hřensko ) – 115 m, Výtok Moravy 148 m, Odry 194 m; Nebereme do úvahy antropogenní reliéf ( dno povrchového lomu v Bílině 70 m )

nejvýše – Sněžka 1602 m, Praděd 1491 m; vzdálenost Sněžka-Hřensko jen 108 km vzdušnou čarou; průměrná nadmořská výška – 450m ( Evropa 300 m ), do 200 m ( nížina ) – 5 %,                                     nad 1000 m – 1,5 %

c) hydrologické hledisko

Územím ČR prochází hydrologická hranice 1.řádu – hlavní evropské rozvodí ( HER ), které má dva úseky – periferní a ústřední úsek. Periferní úsek se nachází při západní hranici ČR v Šumavské subprovincii. Ústřední úsek prochází od jihozápadu k severovýchodu 5 provinciemi : Českomoravskou, Českou tabulí, Krkonošsko-jesenickou, Vněkarpatskými sníženinami a Vnějšími Západními Karpatami; Kralický Sběžník – střecha Evropy

d) klimatické hledisko

U nás není žádná stěžejní klimatická hranice. Hranice mezi klimatickými oblastmi nejsou liniové, ale mají podobu přechodných pásů. A právě celé území ČR je součástí jednoho takového pásu. Jedná se o hranici mezi oceánským a kontinentálním typem. Druhou hranicí je hranice mezi nížinným ( Středoevropská nížina ) a vysokohorským ( Alpy ) klimatem.

Naše území se nachází v atlantsko-kontinentální pozici mírně vlhkého podnebí. Tato pozice se projevuje výraznou cyklonální činností, proměnlivostí počasí, stavem , kdy 1 fronta přechází v průměru za 5 dní a kdy převažuje západní proudění.

Integrační proces mezi EU a ČR

ČR navázala 1. vztahy už v dubnu 89 – podepsána Dohoda s EU o obchodní spolupráci

R. 1990 – rozšířena na ČR pomoc z programu PHARE; 1991- podepsána Evr. asociační dohoda – nenabyla platnosti, protože se Československo rozpadlo; Říjen 1993 nová dohoda;

Únor 1995 dohoda vstoupila v platnost; Leden 1996 podání nové přihlášky o vstup do EU;

1997 ČR zařazena do 1. vlny kandidátů; květen 2004 vstup

 

Česká ekonomika po roce 1989

po r. 1989 - velká očekávání (stabilita, liberalizace obchodu, antiinfl. optření, racionalizace výroby, zlepšení soc. situace...)

- ve skutečnosti proběhl velký propad ek. úrovně obyvate a snížení výroby X od r. 1994 opětovný růst

- úspěchy transf. procesu - opuštění cesty centr. plánování, liberalizace cen, plná směnitelnost Kč, nízká míra inflace, velký podíl soukr. sektoru (60%), ustavení tržně konformních institucí (burza), začlenění do svět. hospodářství, vyrovnanost SR, malá nezaměstnanost

- neúspěchy tr. procesu - deficit plat. bilance, pokles ekonomiky, velká role státu v některých oblastech (regul. ceny)

- privatizace - podporuje pol. transformaci, vede ke zracionálnění produkce

 - kupónová metoda (rychlá, ale méně efektivní), metoda přímých prodejů (pomalejší, ale účinnější správa)

- reforma bank. sektoru - začala poměrně pozdě, ale poměrně úspěšně

                                           - v poslední době - krachy malých bank - důsledek špatných úvěrů

- přímé zahr. investice - rozhodující element restrukturalizace

                                       - přitahovány levnou prac. silou, blízkostí záp. trhů, předpokladem dynamiky poptávky, liberální legislativou

                                       - většinou do velikých projektů (VW a Škoda, Phillip Morris a Tabák)

Možné výhody

*  Občané ČR budou mít právo cestovat, studovat, pracovat, začít podnikat, nabývat majetek nebo žít v kterémkoliv stát ě EU bez jakýchkoliv potřebných povolení (konkrétní podmínky budou stanoveny v rámci jednání o členství ČR v EU).

*  Občané České republiky budou mít jako občané EU právo volit a kandidovat ve volbách do obecních zastupitelstev a do Evropského parlamentu v míst ě jejich pobytu.

*  Českým konkurenceschopným podnikatelům se odstraněním obchodních bariér otevřou nové podnikatelské a obchodní příležitosti, rozšíří se odbytiště pro jejich výrobky a služby.

*  Zemědělci budou moci využívat dotací v rámci společné zemědělské politiky.

*  ČR se zapojí do programů na rozvoj regionů a do projektů na zvýšení ochrany životního prostředí.

*  Díky výrazné finanční podpoře EU dojde k postupnému stírání rozdílů mezi regiony nebo k výrazné modernizaci a dobudování infrastruktury, např. železnic, dálnic nebo čističek vod.

*  Vstup zahraničních podnikatelů na český trh vytvoří nová pracovní místa, která se odrazí v postupném zvyšování mezd a životní úrovně obyvatel.

*  Čeští spotřebitelé vlivem silnější konkurence mohou očekávat nabídku kvalitnějších výrobků a poskytování lepších služeb.

*  Zvýší se příliv zahraničních investic, které podpoří oživení ekonomiky, zlepší fungování kapitálových trhů, zvýší důvěru v bankovní sektor.

*  Účast na společné zahraniční a bezpečnostní politice posílí postavení a bezpečnost ČR v Evropě a ve světě. ČR se aktivně zapojí do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, bude o ní spolurozhodovat, a tím se podílet na posilování míru a bezpečnosti v Evropě a ve světě.

*  Spolupráce v oblasti vnitřních věcí zlepší boj např. proti organizovanému zločinu, korupci či nelegálnímu obchodu s drogami a usnadní i stíhání pachatel ů trestních činů. Tím se posílí bezpečnost občanů.

*  Převzetí legislativy ES bude pro ČR znamenat posílení právního systému, zkvalitnění legislativy, její aplikace a vynucování. Díky členství v EU se usnadní spolupráce mezi českými soudy a soudy ostatních členských zemí Unie v občanskoprávních věcech, jako jsou rozvody, mateřská péče apod.

*  Po vstupu do EU budou zrušeny kontroly na hranicích i na letištích při cestách do většiny zemí EU a hraniční policie bude provádět jen namátkové kontroly např. z důvodu ochrany před kriminalitou či přepravou drog.

Možné nevýhody 

*  Někteří čeští špičkoví odborníci a specialisté možná odejdou do vyspělejších zemí Unie.

*  České podniky v průmyslu, zemědělství i obchodu musí počítat se silnější konkurencí. Neefektivní a nekonkurenceschopné podniky budou ohroženy, což pro některé lidi může znamenat dočasnou ztrátu zaměstnání. Je možné, že postupem času se o práci v ČR budou ucházet i občané ostatních členských zemí EU a tím vznikne větší konkurence na trhu pracovních sil.

*  Přibližování k EU možná urychlí růst cen některých druhů zboží a služeb, k čemuž by však do značné míry docházelo i bez našeho členství v EU.

*  Občané jiných členských zemí EU si na území ČR budou moci kupovat podniky, nemovitosti, zemědělskou půdu.

*  Při účasti na společné zahraniční a bezpečnostní politice bude ČR zohledňovat zájmy ostatních členských zemí, které se s jejími zájmy možná nebudou vždy plně shodovat.

*  ČR se stane atraktivnější pro nezákonnou migraci občanů z třetích zemí, díky členství v EU se jí však bude moci účinně bránit. Spolupráce v oblasti vnitra bude od ČR vyžadovat zpřísnění vízové povinnosti vůči některým třetím zemím.

 

Tato stránka WWW je 17