Geografické hodnocení jihočeského regionu

vymezení regionu, postavení v rámci krajů ČR, možnosti dalšího rozvoje oblasti s ohledem na vstup do EU, příklady příhraničních regionů v dalších regionech ČR

 

 

*  K 1.1.2000 vznikl Budějovický ( od května 2001 Jihočeský) kraj je druhým největším v České republice co do velikosti; Rozloha kraje 10 055 kilometrů čtverečních; Počet obyvatel 626 867; Počet obcí je 623; Počet okresů: 7; Největším městem jsou České Budějovice s téměř 100 tisíci obyvateli, následuje Tábor a Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice, Český Krumlov a Prachatice.

*  Označení „jižní Čechy“ vyplývá spíše ze zeměpisné polohy. Lze říci, že jižní Čechy jako takové vymezuje území 2 krajů z let 1654 – 1751, tedy Prácheňského a Bechyňského, resp. po jejich rozdělení území 3 krajů z let 1751 – 1849, tj. Prácheňského, Budějovického a Táborského. Jejich území zahrnovalo na západě i Sušicko a Horažďovicko a tedy de facto většinu Šumavy (dnes rozdělena mezi Plzeň a České Budějovice). Východní hranice vždy respektovala zemskou hranici Čech a Moravy; do roku 2000 tradičně patřil i region Pelhřimovska

*  státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo (v celkové délce 323 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem.


 

 

FG charakteristika a zajímavosti

- Geologie - jedná se o nejstarší část Českého masivu, složena z krystalických hornin, jak z metamorfitů ( ruly – Šumava ), tak z magmatitů ( žulové masivy, granodiority a další hlubinné vyvřeliny podobné žule, těžební oblasti žuly – např. Mrákotínská žula ); Zvláštností je pak určitě výskyt vltavínů  ( meteor.kameny ) v okrajových částech ČMV ( mezi Budějovicemi a Třebíčí );Výjimka – Jihočeské pánve - tvořeny zejména sedimentárními horninami ze svrchní křídy a neogénu. Krystalické podloží je kaolinicky zvětralé. Na něm se vyskytují usazeniny ( mocnost až 30 m – Klikovské souvrství ). Skádají se ze štěrků, slepenců, pískovců, písků a jílovců, Třetihorní usazeniny ( neogenní ) mají zejména hospodářský význam. Jmenovat lze diatomity ( zvláště typ křemelinu ), lignit a rašelinu ( to je už kvartérní uhelný sediment ). Křemelina se těží hlavně v okolí Borovan. Je tvořena schránkami rozsivek ( diatomic ) a proto patří křemelina mezi diatomity. Má bílou až okrovou barvu a využívá se do plnidel nebo do zubních past. Lignit je mladší uhelný sediment z třetihor, který je málo prouhelnělý ( obsah uhlíku jen kolem 60 % ). Těží se u Mydlovar, kde se zpracovává i v tepelné elektrárně. Rašelina je pak nejmladším uhelným sedimentem ( obsah uhlíku 50-55 % ) těžící se zejména na horním toku Lužnice.

- Geomorfologie – Provincie Česká vysočina – subprovincie Šumavská a českomoravská; Plechý 1378 m - nejnižším místem (330 m) hladina Orlické přehrady; kras - Chýnovská jeskyně na Pacovsku (Nachází se v oblasti krystalických vápenců, které se zde střídají s amfibolitem); řada drobných jeskyněk v podhůří Šumavy ( Volyně či Č.Krumlov ); Váté písky nalezneme v Třeboňské pánvi ( Vlkov u Veselí nad Lužnicí – Písečný přesyp ); Horský ledovec na Šumavě - 5 ledovců ( kary s jezery a morénové valy; v povodí Otavy ( Prášilské jezera, Laka ) a pak i dále na jihovýchodě ( Plešné jezero ); tzv. obří hrnce – mísovité prohlubně v místě stojatého víru na dně nebo na   velkých kamenech, Vltava pod Lipnem u Čertovy stěny, Křemelná, Vydra; tor - skalní troska na vrcholu, která je pozůstatkem bývalého vršku. Je složen často z metamorfitů nebo z granitů. Za příklad stojí tory v Novohradských horách na vrcholech všech kopců ( jsou ale schovány v lesním pásmu )   - důsledek mrazové činnosti; Zvláštním tvarem je ale strukturní hřbet Lišovský práh, který má podobu hrástě. Odděluje Třeboňskou a Českobudějovickou pánev a nejvyšším bodem je Baba ( 570 m ). V Lišově je i základní nivelační bod ČR.

- Podnebí - Fénový efekt na Šumavě - Při převažujícím jihozápadním proudění  se oblačnost vyprší na německých svazích hor. Na českých svazích už neobsahuje vzduch vodní páry a proto se zde rychle otepluje. Vlivem fénu jsou tak na českých svazích Šumavy vyšší teploty než ve stejných výškách v jiných českých pohořích, proto se zde mohou pěstovat třeba brambory – proto časté inverze v navazujících údolích viz. -

absolutní minimum bylo naměřeno v Litvínovicích u Českých Budějovic a sice –42,2 ( 1929 ; Horské oblasti mají veskrze přes 1000 mm srážek ročně: Například Šumava 1200-1400 mm ( Horská Kvilda 1486 mm );

- Vodstvo – hlavní evropské rozvodí v okolí Lipna ( řeka Muhl); bifurkace - na Šumavě se ale nesetkáme s bifurkací skrytou, ale umělou. Ta je reprezentována Schwarzenberským kanálem, kterým se převádí voda z povodí Studené Vltavy do povodí Muhlu; Bechyně – železité prameny ( lázně); V minulosti zde bylo vybudováno více než 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů.; nápadné pravoúhlé ohyby toků. Příkladem je Nežárka respektive její horní toky Žirovnice a Kamenice.

 

Největší rybníky v ČR:

Rožmberk

489 km

Horusický rybník

416

Bezdrev

394

Dvořiště

337

 

Největší přehrady v ČR:

Lipno

4 870 ha

Orlík

2 732

 

- Biosféra – na Šumavě alpinské druhy; Vegetační stupně: Smíšené lesy do 500m; dubovo-jehličnaté – 500-750 m; bukovo-jedlové – 750-1000 m, spadají sem pralesy; smrko-bukovo-jedlový – smrk převládá, důsledek hospodaření Schwarzenbeků, monokultury smrkové;  typická rašeliniště – 3000ha ( Modravské slatě, Chalupskou slať, Jezerní slať či Mrtvý luh – na soutoku Studené a Teplé Vltavy); NP Šumava – 1991, navazuje na NP Bohmerwald, rozloha 685 km ( největší u nás ); CHKO Šumava – ochranné pásmo NP, 1962, rozloha 945 km; CHKO Blanský les – 212 km, založena 1989 k ochraně smíšených porostů a biodiverzity; Pralesy: 1838 Buquyové založili Hojnou Vodu a Žofínský prales ( nejstarší CHÚ u nás ), 1858 Boubínský prales

- Životní prostředí - lze v rámci České republiky charakterizovat jako méně poškozené. I když se zatížení emisemi postupně snižuje, je zde řada zdrojů znečistění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Přes významné zlepšení od roku 1990 je tok řeky Vltavy na většině území charakterizován jako znečištěný, lepší je situace na řekách Otavě a Lužnici. Jako nejčistší je uváděn tok řeky Malše (zejména v okolí Římovské přehrady) a horní části toků řek Vltavy a Blanice. Lesní porosty jsou ze čtyř pětin hodnoceny jako bez poškození, zbývající část jako mírně poškozené. Příznivým jevem je poměrně čisté ovzduší, jedno z nejčistších v celé republice.

 

Socioekonomická charakteristika a zajímavosti

*  - Jihočeský kraj tradičně spíše zemědělský ( na vysoké úrovni lesnictví a rybníkářství) a relativně chudý, až v průběhu 20. století rozvoj průmyslu; Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu, kde je využívána celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek.

*  - surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních zdrojů je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit.

*  - z jeho 7 okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí více než 95 000 osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (36,3 tis.obyvatel), Písek (29,8 tis.obyvatel), Strakonice (23,5 tis.obyvatel) a Jindřichův Hradec (22,8 tis.obyvatel). V těchto 5 městech žije více než třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 39,2 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,3 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji (i v celé České republice) je obec Vlkov v okrese České Budějovice s 21 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v současné době 623 samosprávných obcí s téměř 2 tisíci osadami. Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuj3 pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti, relativně nízká úmrtnost.

*  -  tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí pouze 5,5 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 89,0 % republikového průměru a je mezi kraji na 4. pozici (po Hl. městě Praze, Plzeňském a Jihomoravském kraji).

*  - V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba potravin a nápojů, výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení, textilní a oděvní výroba.

*  - V kraji je zaznamenávána stále se zvyšující intenzita dopravy, zejména silniční. V železniční dopravě sice přes jeho území nevedou hlavní železniční koridory, přesto je zde několik důležitých uzlů. Mezi zajímavosti jižních Čech patří zbytky koněspřežní železnice (první na evropské pevnině), spojující město České Budějovice s hornorakouským Lincem. Nalezneme zde rovněž nejvýše položenou železniční stanici v ČR (Kubova Huť) a také úzkokolejné dráhy směrované z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Silniční síť zajišťuje dostatečnou základní dopravní dostupnost sídel, území kraje však v současné době není napojeno na republikovou dálniční síť.

*  - Síť školských zařízení tvoří 301 mateřských škol, 241 základních škol, 24 gymnázií, 58 středních odborných škol, 42 středních odborných učilišť, 15 vyšších škol. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na některé z 6 fakult. Jihočeská univerzita má 5 fakult - zemědělskou s detašovaným pracovištěm ekonomiky a techniky cestovního ruchu v Táboře, pedagogickou, biologickou, zdravotně sociální, teologickou; všechny mají své sídlo v Českých Budějovicích. V Jindřichově Hradci pak sídlí Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Na vysokých školách v kraji studuje v řádném studiu více než 7 100 studentů.

*  - Přírodního prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období se jedná zejména o oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak šumavská lyžařská střediska Churáňov a Zadov. V roce 2001 (poslední cenzus ubytovacích zařízení) bylo k dispozici v kraji 64,3 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 20 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení je 218 hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 403 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 107 kempů (8,3 tis. lůžek), 406 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a 1 671 individuálních ubytovatelů (10,1 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence více než 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy).

*  - Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov (zařazeno mezi památky UNESCO), Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice, Prachatice a Tábor. Kromě toho je v kraji celá řada historických pamětihodností, jako jsou zámky v Hluboké nad Vltavou, Českém Krumlově, Blatné, Červené Lhotě, hrady Zvíkov, Orlík. Významná je též lidová architektura, především tzv. „selské baroko". Mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích (okres České Budějovice), která byla v roce 1998 zařazena mezi památky chráněné UNESCO.

*  - Na území kraje se nalézá několik hraničních přechodů silničních (Dolní Dvořiště, Studánky, Nová Bystřice, Nové Hrady, Slavonice, Halámky, České Velenice, Strážný), 2 přechody železniční (České Velenice, Horní Dvořiště) a dále přechody, které jsou otevřeny pro pěší a cyklisty (Stožec, Chlum u Třeboně, České Velenice, Přední Výtoň, Zadní Zvonková, Plešné jezero, Třístoličník, Bučina a České Žleby).

*  V roce 2003 se v kraji ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 937 tis. návštěvníků, z toho cca 246 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN a Rakouska. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 4.0 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici (Český Krumlov, České Budějovice).

*  - V průběhu celého roku jsou pořádány na Výstavišti v Českých Budějovicích různé typy výstavnických akcí. Nejvýznamnějšími z nich jsou mezinárodní zemědělská výstava „Země živitelka" a výstava „HOBBY". Tyto výstavy navštíví v průběhu roku cca 0,4 mil. návštěvníků.

*  - V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Šumava/Böhmerwald/Bayerischer Wald, který zahrnuje území o celkové rozloze 16 345 km2 s 1,3 mil. obyvateli. Sdružuje 109 rakouských obcí, 83 bavorských obcí a 91 českých obcí (z toho 59 obcí je z Jihočeského kraje). Přínosy lze spatřovat ve vytváření a realizaci společných projektů, především v oblasti dopravy, služeb a cestovního ruchu a vzájemné výměně zkušeností. V květnu 2002 byla podepsána zakládací listina dalšího euroregionu s názvem „Silva Nortica", který zahrnuje území okresů Jindřichův Hradec, České Budějovice, Písek a Tábor. V Dolním Rakousku se jedná o okresy Zwettl, Krems, Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Horn. Euroregion představuje území o rozloze 10 639 km2 s téměř 0,7 mil. obyvatel. Cílem přeshraniční spolupráce je společná prezentace regionu, výměna informací, rozvoj cestovního ruchu, a podobně. Na jihočeské straně je do něho zapojeno téměř 40 obcí s více než 260 tis. obyvateli.


Tato stránka WWW je 18