Otázka číslo 30

Polární oblasti a světový oceán (přírodní podmínky a zdroje, hospodářské využití světového oceánu; globální problém vody; výhled do budoucnosti).

 

Oceány

 

- 362 mil. km2 (71 % povrchu Země)

- zabezpečují existenci 100 milionu lidí – námořníci, rybáři, loděnice, přístavy, rybné kombináty atd.)

- jako surovinový zdroj stále rostoucí význam pro světové hospodářství

1) námořní doprava a to především doprava nákladní, protože osobní doprava je i přes dřívější rozmach potlačena do pozadí dopravou leteckou.Nákladní doprava dnes přepraví přes 6,5 miliardy tun zboží. Z toho nejvíce připadá, asi dvě pětiny, na přepravu ropy. Dalšími přepravními materiály jsou rudy, průmyslové výrobky a potraviny. Největšími dopravními tepnami jsou spoje mezi Severní Amerikou a západní Evropou a mezi Asií a Evropou a to buď Suezským průplavem a nebo okolo Afriky; největší přístavy – Rotterdam a Singapur

2) Biologické zdroje - na 150 tisíc druhů živočišných (z toho asi 16 tisíc druhů ryb) a 10 tisíc rostlinných. Mořské rybářství, tvoří asi tři čtvrtiny přímého ekonomického zisku z moří; asi 1/10 až 1/5 živočišných bílkovin, které se na Zemi vyprodukují; Nejvýznamnější loviště jsou v místech, kde je hodně kyslíku to je v místech, kde se setkává voda slaná a sladká a tam kde se potkávají mořské proudy; Významná místa rybolovu jsou Biskajský záliv, moře okolo Islandu a jižní cíp Labradoru v Atlantiku a pobřežní vody USA, Chile, Peru a především Japonska v Tichém oceánu; Nejlovenějšími druhy ryb jsou sleď, tuňák, treska,losos a sardinka.
3)samotná mořská voda, tzn. odsolená mořská voda; Dnes je na světě na 100 odsolovacích stanic (ve státech Perského zálivu, na západě USA). I když je tento způsob získávání sladké vody poměrně drahý, přesto je méně nákladný než transport vody na obrovské vzdálenosti.
4) naleziště nerostných surovinšelfy ( ropa a zemní plyn); oceánsko dno – železitomanganové konkrece
5) Energie oceánů a moří - energie mořských vln ( v Japonsku - elektrárna Kalimai -  je podobná cisternové lodi dlouhé 80m a široké 12m. Mořské vlny stlačují vzduch v komorách stanice a pohánějí 3 turbíny s generátory o výkonech 200kW. Elektrárna plní i funkci vlnolamu před přístavem a rybími farmami, takže je víceúčelová); přílivové elektrárny

Mořské právo

1) Vnitrozemské mořské vody – v záhybech pobřeží, v zátokách, mezi pobřežím a přilehlými ostrovy, uvnitř souostroví – plná suverenita daného státu

2) Pobřežní, výsostné či teritoriální vody – jeho šířka nemá přesáhnout 22 km; opět suverenita, ale civilní plavidla mají možnost pokojného průjezdu, pokud nenaruší pořádek a bezpečnost

3) Přilehlé pásmo -  opět max. 22km, přímořský stát může provádět kontrolu, aby zabránil porušování celních, přistěhovaleckých či jiných zákonů dané země

4) Hospodářské pásmo–asi 370km široké, přímořský stát má právo využívat veškeré surovinové zdroje, životní prostředí a věda

5) Volné moře – patří všem – svoboda rybolovu, těžby, kladení potrubí a kabelů, přelet letadel

- Úmluva je výsledkem složitých jednání iniciovaných Třetí konferencí o mořském právu roku 1973. Byla předložena k podpisu roku 1982 v Montego Bay na Jamajce a vstoupila v platnost roku 1994, rok poté, co dosáhl počet jejích signatářů čísla 60. Do roku 1997 již měla úmluva přes 120 smluvních stran.

 

Oceány – Tichý, Atlantik, Indický, Severní Ledový, Jižní ( Antarktický)

 

 

 

 

Tato stránka WWW je 30