Hydrosféra a atmosféra

koloběh vody v krajinné sféře, bilance, rozdělení vodstva na zemském povrchu; ovzduší - stavba, složení, pohyby vzduchových hmot a jejich důsledky, globální problém vody, ochrana vodstva a ovzduší

 

Prezentace – Atmosféra - problémy

 

Hydrosféra – pojmy hydrosféra a hydrologie

voda vázaná v oceánech a na pevnině

slaná, sladká, minerální

oběh vody – výpar, přenos v atmosféře, povrchový odtok, však; třetinové pravidlo

vlastnosti vody – a) chemické – salinita; obsah minerálů

                            b) fyzikální – teplota, hustota, chuť, pach, atd.

Schéma rozdělení vod:

         voda (71%=100%)     -slaná (94%)

                                               -sladká (6%)   -podpovrchová (4,3%)

                                                                       -led (1,7%)

                                                                       -povrchová a atmosférická (0,03%)

                                                                                                          -povrchová (0,029%)

                                                                                                          -atmosférická (0,001%)

                                                                                                          -řeky (0,00015%)

 

Oceán – 71% rozlohy světa

-         moře, záliv, zátoka, průliv, průplav…..

-         Tichý, Atlantik. Indický, Severní Ledový, Jižní

-         Pohyby – příliv, odliv, proudy

Pevnina

-         Řeky – říční síť, typy, průtok, vodní stav, průtok, objem odtoku; řečiště, údolí; hydrologický rok; povodí

-         Jezera – vznik ( tektonická, sopečná, ledovcová); bezodtoká, odtoková, průtočná, konečná; fyzikální a chemické vlastnosti

-         Nádrže, rybníky, prameny, bažiny

Podpovrchová voda – průlinová, puklinová, juvenilní, vadózní, artézské studně

Ledovce – vznik; pevninský – horský; činnost; rozšíření

Význam vody v krajinné sféře

- rozsah hydrosféry na území ČR ( evropské rozvodí – hranice, kudy prochází; největší toky a jejich charakteristika; jezera, nádrže, rybníky atd…)

 

Atmosféra – plynný obal Země; směs plynných, kapalných a pevných částic - aerosoly; složky ( dusík 78%, kyslík 21%, argon, oxid uhličitý atd.

Meteorologie; klimatologie

Počasí; podnebí

-         Stavba - Sféry a jejich stručný popis a význam ( Troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra + pauzy; ionosféra; ozonosféra)

                                      Meziplanetární prostor

 


                                                     Exosféra

 

 


                                   

                                  Ionosféra (termosféra)

 

 


                                            Mezosféra  

 

                                                   Stratosféra

 


                                           (ozonosféra)

 

                                            Troposféra

 

 

- Význam ( sluneční energie na teplo; chrání atd.)

- výměna tepla a rozložení teploty na Zemi - sluneční záření pohlcené atmosférou a zemským povrchem se mění na teplo a ohřívá svrchní část litosféry, hydrosféry a spodní část atmosféry

                                                                     - tvar Země způsobuje, že hodnoty slunečního záření se mění od rovníku k pólům, což způsobuje pásovitost fyzickogeografické sféry

                                                                    - povrch Země se ohřívá více než atmosféra, a proto mezi atmosférou, litosférou a hydrosférou neustále probíhá pochod výměny tepla

-          izoterma – čára spojující místa se stejnými teplotami vzduchu

 

- Klimatogeografičtí činitelé

1)      zeměpisná šířka – od rovníku směrem k pólům klesá intenzita záření

2)      vzdálenost od oceánu – určuje stupeň kontinentality či oceanity

3)      obecný oběh atmosféry – přemisťování teplých a studených vzduchových hmot

4)      oceánské proudy – teplé a studené

5)      nadmořská výška -  s výškou klesají teploty v troposféře

6)      vlastnosti zemského povrchu – různá orientace georeliéfu vzhledem ke Slunci, vlhkost půdy, rostlinná a sněhová pokrývka atd.

7)      činnost člověka

 

 

-  pohyby vzduchových hmot – typy; fronty – stacionární, pohyblivé; studená, teplá, okluzní; důsledky pohybu

-         Všeobecný oběh atmosféry - proudění vzduchu;zákonitosti; působení tlaku; větry sezónní a místní - pasáty, monzuny; fén, bóra; bríza; atd.; cyklóny a anticyklóny; 

- Všeobecný oběh - cirkulace atmosféry

-          teplotní rozdíl mezi rovníkem a póly, a také mezi oceány a pevninami vytvářejí tlakové rozdíly v atmosféře, které způsobují vodorovné proudění vzduchu – vítr.

-          celý soubor vzduchových proudů na Zemi tvoří obecný oběh atmosféry

1)      Rovníkový pás -  vznikají zde mohutné výstupné proudy. Které se ve výšce stáčejí k obratníkům a tvoří tzv. antipasáty (kolem 30 stupně severní a jižní šířky již vanou v rovnoběžkovém směru). Proto se v oblasti rovníku vytvořil stálý pás nízkého tlaku vzduchu neboli pás tišin s řídkým výskytem proměnlivých větrů.

2)      Subtropický pás – zde se hromadí vzduchové hmoty vanoucí od rovníku, vzniká zde pás vysokého tlaku vzduchu. Vznikají zde pasáty – stálé vzduchové proudy, které směřují k rovníku – na severní polokouli vane SV a na jižní JV pasát

3)      Mírný pás – pás nízkého vzduchu; na severní polokouli převládají jihozápadní a západní větry, na jižní jihovýchodní a východní

4)      Oblast pólů – oblast vysokého tlaku, dominují východní větry

-          obecný oběh atmosféry zeslabují nebo zesilují vzdušné proudy, které během roku mění svůj směr – tzv. sezónní větry ( způsobuje to změna oblastí vysokého a nízkého tlaku během roku, a to v důsledku nerovnoměrného ohřívání pevniny a oceánu) – tyto vzdušné proudy se nazývají monzuny. Nejmohutnější činnost monzunových větrů se vyvinula nad Eurasií – především v JV a J Asii

-          na malém území pak vnikají v důsledku změny tlaku vzduchu tzv. místní větry – mezi nejznámější patří brízy ( během dne vanou z chladného moře na teplejší pobřeží a v noci naopak) nebo föhny ( teplý padavý vítr, který vzniká na závětrné straně velkých horských masívů).

 

Cyklona:

 

Ø      průnik teplého trop. vzduchu do polární hmoty

Ø      teplý vzduch = nízký tlak, studený vzduch  = vysoký tlak

Ø      chladný vzduch proudí do středu, studený na povrch

       

 

 

 

 

 


 

 

Anticyklona:

 

Ø      chladný polární vzduch proniká spirálovitě od středu ven, chladný vzduch klesá k zemi

Ø      dochází ke snižování vlhkosti, rozpouštění oblačnosti

Ø      bývá pěkné počasí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


- základní meteorologické prvky a jejich charakteristika – Teplota ( denní chod, roční chod; změny s výškou; inverze; vlhkost vzduchu ( rosný bod; relativní, absolutní); oblaka ( dělení – řasa, sloha, kupa); srážky ( vertikální, horizontální) ; hustota a tlak ( výše, níže);

- charakteristika v ČR ( převažující proudění vzduchu, průměrné srážky, specifika; faktory ovlivňující počasí a klima v ČR atd.)