Globální problémy

vysvětlení pojmu, stručný přehled, charakteristika globálního etnického a náboženského, ekologického problému a problém výživy; současný stav a výhled do budoucnosti

- Každá civilizace se v průběhu svého vývoje musela vyrovnávat s konfliktem mezi potřebou růstu a ekologickými limity. Lidská civilizace je na začátku 21. stol. postavena před řadu problémů. Některé z nich přesahují svým rozměrem regionální úroveň. Jejich příčiny, důsledky nebo možnosti řešení jsou celosvětovou záležitostí . Takové problémy označujeme jako GLOBÁLNÍ  a můžeme o nich hovořit až v druhé polovině 20. století, přesněji v poslední ¼ 20. století.

- Lidstvo

·        80% lidstva zaznamenává růst spotřeby

·        více než 1 mld lidí deprimována v uspokojování základních lidských potřeb, v roce 1993 žilo 1,3 mld lidí pod úrovní bídy, ženy častěji než muži

·        průměrný roční příjem je 5000 USD na jednoho obyvatele; více než 1,3 mld lidí žije z méně než 1 USD denně

·        pokles reálného příjmu v první polovině 90. let pro 1,5 mld lidí

·        100 ze 174 zemí OSN ohrožuje bída


- Učení o globálních problémech současnosti, přírodních i společenských je globalistika. – nejčastěji se mezi glob. problémy řadí problémy vznikající následkem objektivního rozvoje společnosti, vytvářející hrozbu všemu lidstvu a vyžadující v zájmu řešení spojené úsilí všeho lidstva

- globalizace, převedení, převádění něčeho na celosvětové (globální) hledisko, pojímání něčeho z tohoto hlediska

- 1957 – 1958 – Mezinárodní geofyzikální rok – viz seminář

- R. Meadows – viz seminář

- Římský klub - Založen v roce 1968, motto "Předpověď pro lidstvo";  Sdružuje 100 nezávislých osobností z 53 zemí; Čestný předseda pro ČR je Václav Havel; Zájem o budoucnost lidstva bez politických záměrů; Neformální skupina; 1. Uplatňuje globální přístup k planetárním problémům; 2. Snaží se řešit problémy z dlouhodobé perspektivy; 3. Snaha o hlubší pochopení meziodborových intervencí
 - Poškozování biosféry jako globální problém ; Globální problém - energie a suroviny; Globální demografická situace;  Globální problémy výživy lidstva; Globální problém zaostalosti, čtvrtý svět; Mezietnické a mezináboženské vztahy jako globální problém; Drogová závislost; ekologické – životní prostředí; Problém vody; mírové ovládnutí kosmu; atd.

Ekologická krize – napjatý vztah člověk – příroda; roste vzájemný vliv; degradace přírodního prostředí( odlesnění; desertifikace; odpady; aj.); klimatické dopady – zvyšování teploty, méně srážek; obsah škodlivin v ovzduší; vliv na zemědělství, zdraví lidí; ozónová vrstva, skleníkový efekt; radioaktivní odpad; boj o vodu, o půdu atd.
1. Havárie
- 1979 Indie - továrna na umělá hnojiva (+3600, *50 000)
- 1986 Černobyl - jaderná elektrárna (+36, *25 000, 120 vesnic)
- 1989 Aljaška - havárie tankeru (40 000 tun ropy, 2mld dolarů)
2. Odpady
- Poslední 20-30 let
- Toxický nebo radioaktivní charakter - nerozložitelné biologicky
- Znečištění země, vody i vzduchu
3. Znečištění
- Pronikání toxických látek do prostředí - DDT
- Nebezpečí dostání molekul i do lidského potravního řetězce
- Okyselování jezer a ničení lesů průmyslovými emisemi
- Vznik velkých průmyslových aglomerací (Mostecko, Picburg, Porúří)
4. Skleníkový efekt
- Nadbytek skleníkových plynů (CO2)
- Globální oteplování - tání velkých pevninských ledovců
5. Ozónová díra
- Aerosoly ve sprejích a chladících zařízeních napadají ozón
- Větší intenzita ultrafialového záření

·        ze 17 tis m2 dostupné pitné vody v roce 1950 klesá stav na dnešních 7 tis m2

·        10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Degradováno bylo 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy. 500 mil lidí žije na degradované půdě

·        od roku 1970 pokles poměru zalesněné plochy na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.

·        Rychlost vymírání 50-100 krát vyšší než přirozená. Vyhynutí hrozí 1-11 procentům v příštích 10 letech.

·        za posledních 20 let se ztrojnásobila produkce průmyslového odpadu ve vyspělých zemích

·        emise CO2 se za posledních 50 let zčtyřnásobily, průměrný roční růst v poslední dekádě byl o 1,3%, pokles emisí byl zaznamenán pouze v Evropě.

do roku 2050 bude v ozonosféře pět krát více ozón ničících látek, než dnes

 

- Na světě existuje mnoho organizací chránících naši přírodu, ohrožené rostlinné i živočišné druhy a životní prostředí, například IUCN (Mezinárodní unie na ochranu přírody a přírodních zdrojů, WWF (Světová nadace pro divokou přírodu), mohli bychom sem započítat i UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu). Z podnětu těchto a dalších mezinárodních organizací vznikají mezinárodní dohody, které mají zajistit existenci vzácným a vymírajícím druhům, zabránit ekologickým katastrofám a drastickému ničení životního prostředí.

Problém etnický a konfesní – změna na politické mapě světa; problém úsilí národů o sebeurčení a nezávislosti (nespokojenost menšin v polyetnických státech ( Kurdové; Burundi – Rwanda; Tamilové; Kypr)---------problém snahou  o formování velkých polyetnických společenství, supernárodů ( USA; superkalifát); stárnutí etnik; asimilace a depopulace menšin ( Indiáni; Eskymáci; ruská etnika; Aborigin; tribalismus ( Střední Asie); náboženské ( Izrael; Kosovo; Severní Irsko;atd.)  + popis náboženství - stručně

Problém výživy - Počátkem 90.let trpěla podvýživou více než miliarda lidí. Hlavně v Africe, jižně od Sahary. V současné době není světovým problémem vyprodukovat dostatek potravin, problémem je jejich regionální přebytek či nedostatek. Přebytky: sev. Amerika, Austrálie, Argentina. Nedostatek: země Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Problémem je tedy cena a distribuce; problém jednostranné stravy ( rýže v JV Asii); zelená revoluce

- Prognózy a scénáře budoucnosti – nelze vyřešit – lze jen zmírnit následky; různé modely; změna významu problémů; udržitelnost vývoje – Trvale udržitelný rozvoj ( 1992 Rio de Janeiro)

 

- Možnosti přírody jsou omezené. Musíme se učit šetřit naše suroviny, získávat alternativní zdroje energie. Nemůžeme produkovat vše co je technicky možné, ale jen to, co je snesitelné pro životní prostředí. Každé zvíře i každá rostlina má v přírodě svůj „domov“. Žije v něm pospolu s milióny jiných živých tvorů, kteří všichni jsou navzájem samostatní, ale zároveň na sobě závislí – až natolik, že jedni mohou být „domovem“ druhých, druzí třetích atd. Každý organismus na naší planetě je zapojen do neuvěřitelně složité sítě přírodních procesů a vztahů. Do této sítě jsme vpleteni i my lidé. Jsme její nejdynamičtější složkou, a cokoliv na zemi děláme, vychylujeme tím rovnováhu v celé soustavě života. Kolem nás vzniká jiná příroda – a stále rychleji také „nepříroda“.

 

- Počáteční živelná fáze globalizace, charakterizovaná ekonomickou expanzí s cílem rozšiřování trhu a získávání komparativních výhod jednotlivými nadnárodními firmami, měla celou řadu negativních dopadů. Ekonomickou globalizaci, a zejména ty její stránky, které mají negativní důsledky, je potřeba mít pod veřejnou kontrolou. Globální integraci ekonomických aktivit soukromého sektoru musí následovat globální integrace institucí veřejného sektoru, aby bylo možno vývoj společnosti v nadnárodním měřítku demokraticky ovlivňovat. K nadnárodní integraci aktivit veřejného sektoru vsak bude docházet postupně a mnohem pomaleji, než tomu bylo u ekonomické globalizace. Teprve 21. století bude ve znamení plnohodnotné globalizace.

 

- Zlepšilo se životní prostředí ve vyspělých zemích, výrazně se podařilo snížit materiálovou a energetickou náročnost výrobků. Částečným úspěchem je i zpomalení populačního růstu v rozvojových zemích. Celkové zatížení životního prostředí ale stále růste kvůli příkrému růstu spotřební úrovně, největším nebezpečím je hrozba klimatických změn, vymírání druhů, v rozvojových zemích dále šíření pouští, odlesňování a degradace půdy, nedostatek pitné vody. Přestože celková životní úroveň světa se zvyšuje a šíří se gramotnost, v absolutních číslech se rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími, jejichž životní úroveň stále klesá, zvyšuje.

 

 

 

Tato stránka WWW je 7