Obyvatelstvo světa

rasy, jazyky, národy a náboženství; rozmístění obyvatelstva a sídel, migrace obyvatelstva, problematika urbanizace, demografický globální problém

- demografická revoluce – viz seminář - neolitická; průmyslová; po roce 1950; 1820 – 1 mld; 1927 – 2 mld; 1960 – 3 mld; 1975 – 4mld; 1987 – 5mld; 1999 – 6 mld; prognózy – 10 mld kolem 2050

- rozmístění lidstva – 60% v nížinách do 200 m.n.m.; 7% nad 1000 m.n.m.; 25% do 50 km od moře; 75% do 500 km od moře

- ekumena (43% plochy souše) - běžně obývaná a hospodářsky využívaná část souše

- subekumena (37% plochy souše) - přechodná část (dočasně, např. sezónně, obývaná část souše)

- anekumena (20% plochy souše) - neobydlená část souše (např. neosídlená vysokohorská území, polární oblasti, oblasti pouští apod.)

- v celém vývoji lidstva se soustavně rozšiřuje prostor ekumeny a zmenšuje se rozsah anekumeny

- Hustota – 43 osob na km² ( Bangladéš, Korea, Japonsko ------saharská Afrika)

- rozděleno podle znaků 1) biologických ( muži – ženy) 2) společensko hospodářských

- Demografické ukazatele – počet obyvatel; věkové složení – strom života ( před; produktivní; po); porodnost a plodnost; úmrtnost – kojenecká, novorozenecká, celková; střední délka dožití ( naděje); sňatečnost; rozvodovost; přirozený přírůstek; viz níže

- gramotnost

- urbanizace – Jižní Amerika 75%; Afrika 42%; Asie 45 % ; suburbanizace; pseudourbanizace; viz seminář

- aglomerace ( Tokio, Sao Paolo, Mexiko City, Bombaj) ----konurbace ( Tokio – Jokohama) -----megalopole ( SANSAN; CHIPPITS; BOSWASH)

- migrace – vnější; vnitřní; saldo – viz níže

- rasy – europoidní, mongoloidní, negroidní; míšení ras – mestic, mulat, zambo, kreol - viz seminář

- národy – 2000 ( Číňané, Hindustánci, Rusové)

- jazyk – rodiny – Indoevropská ( 40%), Čínskotibetská (25%); čínština - 1mld; angličtina 500 mil.; hindština 350 mil.; španělština 330 mil.; ruština; arabština

- náboženství – křesťanství ( 1,8 mld), islám (1 mld), hinduismus (700mil.), buddhismus (315 mil.), židovské (20 mil), kmenová (100 mil.)

- podle toho kde pracují – primární, sekundární, terciérní, kvartérní

- census; mikrocensus

- ČR – historie osídlení a počtu obyvatel, národnostní složení, náboženství, základní ukazatele

- Demografický problém – viz seminář

Makroregiony světa vymezené na základě demografických charakteristik

region západní, střední a východní Afriky (nejzaostalejší)		arabský region (severní Afrika, jihozápadní Asie) a jižní Afrika
přirozený přírůstek	3%	přirozený přírůstek	2,5%
úhrnná plodnost	6-7 dětí / ženu	úhrnná plodnost	4 děti / ženu
střední délka života	50 let	střední délka života	60 let (jihozápadní západní Asie až 65 let)
kojenecká úmrtnost	přes 100‰	kojenecká úmrtnost	50‰

jižní a jihovýchodní Asie		jižní Amerika
přirozený přírůstek	2%	přirozený přírůstek	2-2,5%
úhrnná plodnost	3,5-3,8 dítěte / ženu	úhrnná plodnost	3 děti / ženu
střední délka života	60 let	střední délka života	přes 70 let
kojenecká úmrtnost	50-70‰	kojenecká úmrtnost	20-30‰

vyspělý svět (větší část Evropy, Severní Amerika, Austrálie, Japonsko)
přirozený přírůstek	pod 1%
úhrnná plodnost	pod 2 děti / ženu
střední délka života	75 let
kojenecká úmrtnost	pod 10‰ (některé státy mají i více)

do této skupiny států po skončení demografické revoluce (či na jejím konci) lze zařadit i Čínu, kterou však odlišuje stále ještě vysoká míra kojenecké úmrtnosti

Růst demografického potenciálu rozvojových zemí

Rok

Svět mld.

Rozvojové mld.

Rozvojové %

1950

2,5

1,7

1960

2,1

1970

3,7

2,6

1980

4,5

3,3

1990

5,3

4,1

2000

6,2

5,0

2050

9,8

8,6

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých částech světa ( údaj v milionech)

Státy podle počtu obyvatel

Pořadí:	Stát:	Počet obyvatel:	Rok:
1.	Čína	1 298 847 624	2004 (Červenec)
2.	Indie	1 065 070 607	2004 (Červenec)
3.	Spojené státy americké	293 027 571	2004 (Červenec)
4.	Indonésie	238 452 952	2004 (Červenec)
5.	Brazílie	184 101 109	2004 (Červenec)
6.	Pákistán	159 196 336	2004 (Červenec)
7.	Rusko	143 782 338	2004 (Červenec)
8.	Bangladéš	141 340 476	2004 (Červenec)
9.	Nigérie	137 253 133	2004 (Červenec)
10.	Japonsko	127 333 002	2004 (Červenec)
11.	Mexiko	104 959 594	2004 (Červenec)

Státy podle hustoty zalidnění


Pořadí:	Stát:	Hustota zalidnění (obyv. na km²):	Rok:
1.	Monako	16 135	2004
2.	Singapur	6 282,67	2004
3.	Vatikán	2 093,18	2004
4.	Malta	1 255,86	2004
5.	Maledivy	1 131,1	2004
6.	Bahrajn	1 019,38	2004
7.	Bangladéš	981,53	2004
8.	Barbados	645,68	2004
9.	Taiwan	632,29	2004
10.	Nauru	609,95	2004
11.	Mauricius	598,28	2004
12.	Korejská republika	493,48	2004
13.	San Marino	467,26	2004
14.	Tuvalu	441,08	2004
15.	Nizozemsko	392,96	2004
16.	Libanon	363,19	2004
17.	Belgie	339,18	2004
18.	Japonsko	337,01	2004

Státy podle míry urbanizace

Pořadí:	Stát:	Urbanizace (%):	Rok:
1.	Monako	100	2001
2.	Nauru	100	2001
3.	Singapur	100	2001
4.	Vatikán	100	2001
5.	Belgie	97,4	2001
6.	Kuvajt	96,1	2001
7.	Katar	92,9	2001
8.	Island	92,7	2001
9.	Bahrajn	92,5	2001
10.	Andorra	92,2	2001
11.	Uruguay	92,1	2001
12.	Lucembursko	91,9	2001
13.	Izrael	91,8	2001
14.	Austrálie	91,2	2001
15.	Malta	91,2	2001

migrace = prostorové přemístění osoby mezi dvěmi územními jednotkami, jehož cílem je změna bydliště na dobu delší či kratší, resp. natrvalo

- je nezbytné překročit administrativní hranice (statisticky se tak za migraci neuvažuje, když se člověk přestěhuje o dům vedle či o patro výše, ale tento typ stěhování tvoří až 50% - není to sledováno - všech migračních pohybů) a často i registrace na příslušném úřadě

- západoevropské pojetí - značně volnější, často zahrnuje i další typy prostorové mobility (vše kromě klasických krátkodobých pohybů - víkendová rekreace, dojížďka) - koncept obvyklého místa bydliště

- východoevropské pojetí - koncept trvalého místa bydliště

- v pojetí ČR je nutné překročení hranice obce či městského obvodu a registrace v místě nového trvalého bydliště

- často je doporučováno kritérium 1 roku jako práh, kdy se člověk stává mezinárodním migrantem

- drží se toho minimum států (Británie, Irsko), ale např. Nizozemsko - 6 měsíců, Belgie - 3 měsíce atd.

- podmíněnost migrace (proč se lidé stěhují)

- uspokojování lidských potřeb

- pleonexie = lidská snaha neustále rozmnožovat a diferencovat své potřeby (chci stále víc a stále jinak)

- primární potřeby - jídlo, dýchání atd.

- sekundární potřeby:

- potřeba získat majetek

- potřeba utvářet přátelství a vztahy (např. mladé ženy z venkova)

- potřeba pomoci

- potřeba získávání nových poznatků, touha po novostech, kuriozitách

- hodnotová orientace

- rovnost příležitostí, velký důraz je kladen na seberealizaci atd. ( nové migrační proudy

- přirozená atraktivita prostředí

- kvalitní životní prostředí, málo urbanizované

- rozmanité prostředí (ale přitom v řádu, zmatek či monotónnost jsou nežádoucí)

- společenské stimuly - stát chce to, co je dobré, ale jedinec si myslí něco jiného

- stát má různé nástroje - výhodná cena půdy, stavby škol atd.

- klíčový je faktor bydlení

Mezinárodní migrace

- migrační komunita čítala v pol. 90. let asi 120.000.00 lidí (2% světové populace) - roční nárůst 2 - 4%

- 1/2 migrantů je v rozvojovém světě, 1/2 pak v rozvinutém světě

- v komunitě mezinárodních migrantů je cca. 50 miliónů žen

- cca. 27 miliónů lidí jsou uprchlíci (náboženští, ekonomičtí i ekologičtí)

- uprchlík (dle Ženevské konvence z roku 1957) = člověk, který se nachází mimo svoji vlast a má oprávněný strach z pronásledování z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních, nebo z důvodů příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo pro své politické názory a z tohoto důvodu také nemůže nebo odmítá přijmout ochranu své vlasti

- pod tuto konvenci spadalo v roce 1991 pouze 6% utečenců (např. uprchlík z občanské války sem nepatří)

- 7 nejbohatších zemí má 1/3 migrantů, ale jen 1/8 populace

vývoj mezinárodní migrace v Evropě

- Evropa byla tradičně emigračním kontinentem (do Ameriky, Austrálie)

- od 60. let 20. století nastal ale zvrat - Evropa se stává imigrační oblastí

- jsou tu malé zkušenosti s rasovou rozdílností (xenofobie) a integrací menšin do národa

- dobré jsou v tomto ohledu Švédsko, Nizozemí

- 60% cizinců v Evropě je ve Francii a Německu

- v roce 1992 vrcholila fáze migračního vzedmutí - od tohoto roku migrace klesá (alespoň ta legální)

- v Evropě jsou důležité ekonomické důvody migrace (často podmíněné politicky)

- po revoluci v postkomunistických zemích se i ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko stávají cílem pro imigranty

- dle země původu (v roce 1994) pocházelo v Evropě nejvíce uprchlíků z Palestiny (3,1 mil), Afghánistánu (2,8 mil.) x nejvíce azylantů pocházelo z Iránu (2,2 mil.) a Zairu (1,5 mil.)

- migrace probíhá nejčastěji na nejkratší vzdálenost (do sousední země)

Seznam jazyků

Rodina:	Skupina:	Jazyk:	Písmo:	Výskyt:
indoevropská	slovanské	běloruština	azbuka	Bělorusko
		bosenština	latina	Bosna a Hercegovina
		bulharština	azbuka	Bulharsko
		čeština	latina	Česká republika
		chorvatština	latina	Chorvatsko
		kašubština	latina	Polsko
		polština	latina	Polsko
		rusínština	azbuka	Ukrajina
		ruština	azbuka	Rusko, státy býv. SSSR
		slovenština	latina	Slovensko
		slovinština	latina	Slovinsko
		srbochorvatština	latina	státy býv. Jugoslavie
		srbština	azbuka	Srbsko
		ukrajinština	azbuka	Ukrajina
	germánské	afrikánština	latina	JAR
		angličtina	latina	VB, USA, Kanada, Austrálie, JAR, Irsko, Karibské státy
		dánština	latina	Dánsko
		dolnoněmčina	latina	Německo
		faerština	latina	Faerské ostrovy
		fríština	latina	Nizozemsko
		islandština	latina	Island
		jidiš	latina	vých. Evropa, USA
		němčina	latina	Německo, Rakousko, Švýcarsko
		nizozemština	latina	Nizozemsko, Surinam
		norština	latina	Norsko
		švédština	latina	Švédsko, Finsko
		vlámština	latina	Belgie
	románské	francouzština	latina	Francie, Kanada, Belgie, Švýcarsko
		galicijština	latina	Galicie
		italština	latina	Itálie, Švýcarsko
		katalánština	latina	Katalánsko
		korsičtina	latina	Korsika
		moldavština	latina	Moldavsko
		portugalština	latina	Portugalsko, Brazílie
		provensálština	latina	Francie, Španělsko
		rétorománština	latina	Švýcarsko
		rumunština	latina	Rumunsko
		španělština	latina	Španělsko, Latinská Amerika
	baltské	litevština	latina	Litva
		lotyšština	latina	lotyšsko
	keltské	bretonština	latina	Bretaňský pol.
		irština	latina	Irsko
		skotština	latina	Skotsko
		velština	latina	Wales
	albánština	albánština	latina	Albánie
	arménština	arménština	arménské	Arménie
	helénské	řečtina	řecké	Řecko, Kypr
	íránské	kurdština	arabské	Turecko, Irák, Írán
		paštština	arabské	Afghánistán, Pákistán
		perština	arabské	Írán
		tádžičtina	latina	Tádžikistán
	indické	ásámština	indická	Indie
		bengálština	arabské	Bangladéš, Indie
		gudžarátština	indická	Indie
		hindština	indická	Indie
		kašmírština	indická	Indie
		maráthí	indická	Indie
		nepálština	indická	Nepál
		paňdžábština	indická	Pákistán, Indie
		sindhština	indická	Indie
		sinhálština	indická	Srí Lanka
		urdština	indická	Indie
afroasijská	semitské (větev)	amharština	etiopské	Etiopie
		arabština	arabské	jihozáp. Asie, sev. Afrika
		hebrejština	hebrejské	Izrael
		maltština	latina	Malta
	čadské (větev)	hauština	latina	Niger, Nigérie
	kušitské (větev)	afarština	-	Eritrea, Džibutsko
		somálština	latina	Somálsko
kavkazská		abchazština	gruzínské	Gruzie
		gruzínština	gruzínské	Gruzie
uralská	ugrofinské	estonština	latina	Estonsko
		finština	latina	Finsko
		livština	latina	Lotyšsko
		maďarština	latina	Maďarsko
	samojedské	něnština	latina	Rusko
		selkupština	latina	Rusko
altajská	turkické	ázerbajdžánština	latina	Ázerbajdžán
		baškirština	azbuka	Rusko
		kazašština	azbuka	Kazachstán
		kirgizština	azbuka	Kyrgyzstán
		tatarština	azbuka	Rusko
		turečtina	latina	Turecko
		turkmenština	latina	Turkmenistán
		ujgurština	-	záp. Čína
		uzbečtina	latina	Uzbekistán
	mongolské	mongolština	azbuka	Mongolsko
		burjatština	azbuka	Rusko
drávidská	jižní	kannadština	indická	Indie
		malajálamština	indická	Indie
		tamilština	indická	Indie, Srí Lanka
	střední	telugština	indická	Indie
čínsko-austroasijská	tibeto-čínské	barmština	indická	Myanmar
		čínština	čínské	Čína
		čuangština	-	jv. Čína
		laoština	indická	Laos
		thajština	indická	Thajsko
		tibetština	tibetské	Tibet
	austroasijské	khmerština	indická	Kambodža
		vietnamština	latina	Vietnam
austronéská	západní	indonéština	latina	Indonésie
		javánština	latina	Jáva, Malajsie
		malajština	latina	Malajsie, Singapur
		malgašština	latina	Madagaskar
		sundština	latina	Indonésie
		tagalština	latina	Filipíny
	východní	fidžijština	latina	Fidži
		maorština	latina	Nový Zéland
		naurština	-	Nauru
		samojština	latina	Samoa
		tonžština	-	Tonga
africké jazyky	nigero-kordofánské (makroskupina)	jorubština	latina	Nigérie, Benin
		kirundi	latina	Burundi
		lingala	latina	stř. Afrika
		rwandština	latina	Rwanda
		sangoština	latina	stř. Afrika
		sotština	latina	stř. Afrika
		svahilština	latina	Keňa, Tanzánie
		šonština	latina	Zimbabwe, Mosambik
		tsonga	latina	již. Afrika
		tswanština	latina	Botswana
		ťwiština	latina	Cote d'Ivoire, Ghana
		volofština	latina	Senegal
		xhoština	latina	již. Afrika
		zulština	latina	JAR
eskymácko-aleutská	eskymácké	grónština	latina	Grónsko
		inuktitut	latina	sev. Amerika, Čukotka
		inupiak	latina	sev. Amerika, Čukotka
indiánská	jihoamerické	ajmarština	latina	Peru, Bolívie, Chile
		guaraní	latina	Paraguay, Brazílie
		kečujština	latina	Peru, Bolívie
korejština		korejština	korejské	Jižní Korea, KLDR
japonština		japonština	japonské	Japonsko
baskičtina		baskičtina	latina	Baskitsko
paleoasijská				severových. Asie
australská				Austrálie
papuánská				Nová Guinea
andamanská				Andamanské ostrovy
burušaskí				sev. Indie

Tato stránka WWW je 8