Obyvatelstvo světa
rasy, jazyky, národy a náboženství; rozmístění obyvatelstva a sídel,
migrace obyvatelstva, problematika urbanizace, demografický globální problém
Prezentace
– Demografické problémy
Prezentace
– Rasy, jazyky, národy, demografické ukazatele
- demografická revoluce – viz seminář
- neolitická; průmyslová; po roce 1950;
1820 – 1 mld; 1927 – 2 mld; 1960 – 3 mld; 1975 – 4mld; 1987 – 5mld; 1999 – 6
mld; prognózy – 10 mld kolem 2050
- rozmístění lidstva – 60% v nížinách do 200 m.n.m.; 7% nad 1000 m.n.m.; 25% do 50 km od moře; 75% do 500 km od moře
- ekumena (43% plochy souše) - běžně obývaná a hospodářsky využívaná část souše
- subekumena (37% plochy souše) - přechodná část (dočasně, např. sezónně, obývaná část souše)
- anekumena (20% plochy souše) - neobydlená část souše (např. neosídlená vysokohorská území, polární oblasti, oblasti pouští apod.)
- v celém vývoji lidstva se soustavně rozšiřuje prostor ekumeny a zmenšuje se rozsah anekumeny
- Hustota – 43 osob na km2 ( Bangladéš, Korea, Japonsko ------saharská Afrika)
- rozděleno podle znaků 1) biologických ( muži – ženy) 2) společensko hospodářských
- Demografické ukazatele – počet obyvatel; věkové složení – strom života ( před; produktivní; po); porodnost a plodnost; úmrtnost – kojenecká, novorozenecká, celková; střední délka dožití ( naděje); sňatečnost; rozvodovost; přirozený přírůstek; viz níže
- gramotnost
- urbanizace – Jižní Amerika 75%; Afrika 42%; Asie 45 % ; suburbanizace; pseudourbanizace; viz seminář
- aglomerace ( Tokio, Sao Paolo, Mexiko City, Bombaj) ----konurbace ( Tokio – Jokohama) -----megalopole ( SANSAN; CHIPPITS; BOSWASH)
- migrace – vnější; vnitřní; saldo – viz níže
- rasy – europoidní, mongoloidní, negroidní; míšení ras – mestic, mulat, zambo, kreol - viz seminář
- národy – 2000 ( Číňané, Hindustánci, Rusové)
- jazyk – rodiny – Indoevropská ( 40%), Čínskotibetská (25%); čínština - 1mld; angličtina 500 mil.; hindština 350 mil.; španělština 330 mil.; ruština; arabština
- náboženství – křesťanství ( 1,8 mld), islám (1 mld), hinduismus (700mil.), buddhismus (315 mil.), židovské (20 mil), kmenová (100 mil.)
- podle toho kde pracují – primární, sekundární, terciérní, kvartérní
- census; mikrocensus
- ČR – historie osídlení a počtu obyvatel, národnostní složení, náboženství, základní ukazatele
- Demografický problém – viz seminář
Makroregiony světa vymezené na základě demografických
charakteristik
region západní, střední a východní Afriky (nejzaostalejší) |
arabský region (severní Afrika, jihozápadní Asie) a jižní
Afrika |
||
přirozený přírůstek |
3% |
přirozený přírůstek |
2,5% |
úhrnná plodnost |
6-7 dětí / ženu |
úhrnná plodnost |
4 děti / ženu |
střední délka života |
50 let |
střední délka života |
60 let (jihozápadní západní Asie až 65 let) |
kojenecká úmrtnost |
přes 100‰ |
kojenecká úmrtnost |
50‰ |
jižní a jihovýchodní Asie |
jižní Amerika |
||
přirozený přírůstek |
2% |
přirozený přírůstek |
2-2,5% |
úhrnná plodnost |
3,5-3,8 dítěte / ženu |
úhrnná plodnost |
3 děti / ženu |
střední délka života |
60 let |
střední délka života |
přes 70 let |
kojenecká úmrtnost |
50-70‰ |
kojenecká úmrtnost |
20-30‰ |
vyspělý svět (větší část Evropy, Severní Amerika,
Austrálie, Japonsko) |
|||
přirozený přírůstek |
pod 1% |
||
úhrnná plodnost |
pod 2 děti / ženu |
||
střední délka života |
75 let |
||
kojenecká úmrtnost |
pod 10‰ (některé státy mají i více) |
||
|
|||
do této skupiny států po skončení demografické revoluce (či
na jejím konci) lze zařadit i Čínu, kterou však odlišuje stále ještě vysoká
míra kojenecké úmrtnosti |
|
|
Růst demografického potenciálu rozvojových zemí
Rok |
Svět mld. |
Rozvojové
mld. |
Rozvojové % |
1950 |
2,5 |
1,7 |
67 |
1960 |
3 |
2,1 |
69 |
1970 |
3,7 |
2,6 |
71 |
1980 |
4,5 |
3,3 |
75 |
1990 |
5,3 |
4,1 |
78 |
2000 |
6,2 |
5,0 |
81 |
2050 |
9,8 |
8,6 |
88 |
Vývoj počtu
obyvatel v jednotlivých částech světa ( údaj v milionech)
Pořadí: |
Stát: |
Počet obyvatel:
|
Rok: |
1. |
Čína |
1 298 847 624 |
2004 (Červenec) |
2. |
Indie |
1 065 070 607 |
2004 (Červenec) |
3. |
Spojené státy americké |
293 027 571 |
2004 (Červenec) |
4. |
Indonésie |
238 452 952 |
2004 (Červenec) |
5. |
Brazílie |
184 101 109 |
2004 (Červenec) |
6. |
Pákistán |
159 196 336 |
2004 (Červenec) |
7. |
Rusko |
143 782 338 |
2004 (Červenec) |
8. |
Bangladéš |
141 340 476 |
2004 (Červenec) |
9. |
Nigérie |
137 253 133 |
2004 (Červenec) |
10. |
Japonsko |
127 333 002 |
2004 (Červenec) |
11. |
Mexiko |
104 959 594 |
2004 (Červenec) |
|
|||
Pořadí: |
Stát: |
Hustota
zalidnění (obyv. na km2): |
Rok: |
1. |
Monako |
16 135 |
2004 |
2. |
Singapur |
6 282,67 |
2004 |
3. |
Vatikán |
2 093,18 |
2004 |
4. |
Malta |
1 255,86 |
2004 |
5. |
Maledivy |
1 131,1 |
2004 |
6. |
Bahrajn |
1 019,38 |
2004 |
7. |
Bangladéš |
981,53 |
2004 |
8. |
Barbados |
645,68 |
2004 |
9. |
Taiwan |
632,29 |
2004 |
10. |
Nauru |
609,95 |
2004 |
11. |
Mauricius |
598,28 |
2004 |
12. |
Korejská republika |
493,48 |
2004 |
13. |
San Marino |
467,26 |
2004 |
14. |
Tuvalu |
441,08 |
2004 |
15. |
Nizozemsko |
392,96 |
2004 |
16. |
Libanon |
363,19 |
2004 |
17. |
Belgie |
339,18 |
2004 |
18. |
Japonsko |
337,01 |
2004 |
Pořadí: |
Stát: |
Urbanizace
(%): |
Rok: |
1. |
Monako |
100 |
2001 |
2. |
Nauru |
100 |
2001 |
3. |
Singapur |
100 |
2001 |
4. |
Vatikán |
100 |
2001 |
5. |
Belgie |
97,4 |
2001 |
6. |
Kuvajt |
96,1 |
2001 |
7. |
Katar |
92,9 |
2001 |
8. |
Island |
92,7 |
2001 |
9. |
Bahrajn |
92,5 |
2001 |
10. |
Andorra |
92,2 |
2001 |
11. |
Uruguay |
92,1 |
2001 |
12. |
Lucembursko |
91,9 |
2001 |
13. |
Izrael |
91,8 |
2001 |
14. |
Austrálie |
91,2 |
2001 |
15. |
Malta |
91,2 |
2001 |
migrace =
prostorové přemístění osoby mezi dvěmi územními jednotkami, jehož cílem je
změna bydliště na dobu delší či kratší, resp. natrvalo
-
je nezbytné překročit
administrativní hranice (statisticky se tak za migraci neuvažuje, když se
člověk přestěhuje o dům vedle či o patro výše, ale tento typ stěhování tvoří až
50% - není to sledováno - všech migračních pohybů) a často i registrace na
příslušném úřadě
-
západoevropské pojetí -
značně volnější, často zahrnuje i další typy prostorové mobility (vše kromě
klasických krátkodobých pohybů - víkendová rekreace, dojížďka) - koncept
obvyklého místa bydliště
-
východoevropské pojetí -
koncept trvalého místa bydliště
-
v pojetí ČR je nutné
překročení hranice obce či městského obvodu a registrace v místě nového
trvalého bydliště
-
často je doporučováno
kritérium 1 roku jako práh, kdy se člověk stává mezinárodním migrantem
- drží se toho minimum států (Británie, Irsko), ale např. Nizozemsko - 6 měsíců, Belgie - 3 měsíce atd.
- podmíněnost migrace (proč se lidé stěhují)
-
uspokojování lidských
potřeb
-
pleonexie = lidská snaha
neustále rozmnožovat a diferencovat své potřeby (chci stále víc a stále jinak)
-
primární potřeby -
jídlo, dýchání atd.
-
sekundární potřeby:
-
potřeba získat majetek
-
potřeba utvářet
přátelství a vztahy (např. mladé ženy z venkova)
-
potřeba pomoci
-
potřeba získávání nových
poznatků, touha po novostech, kuriozitách
-
hodnotová orientace
-
rovnost příležitostí,
velký důraz je kladen na seberealizaci atd. ( nové migrační proudy
-
přirozená atraktivita
prostředí
-
kvalitní životní
prostředí, málo urbanizované
-
rozmanité prostředí (ale
přitom v řádu, zmatek či monotónnost jsou nežádoucí)
-
společenské stimuly -
stát chce to, co je dobré, ale jedinec si myslí něco jiného
-
stát má různé nástroje -
výhodná cena půdy, stavby škol atd.
- klíčový je faktor bydlení
-
migrační komunita čítala
v pol. 90. let asi 120.000.00 lidí (2% světové populace) - roční nárůst 2 - 4%
-
1/2 migrantů je v
rozvojovém světě, 1/2 pak v rozvinutém světě
-
v komunitě mezinárodních
migrantů je cca. 50 miliónů žen
-
cca. 27 miliónů lidí
jsou uprchlíci (náboženští, ekonomičtí i ekologičtí)
-
uprchlík (dle Ženevské
konvence z roku 1957) = člověk, který se nachází mimo svoji vlast a má
oprávněný strach z pronásledování z důvodů rasových, náboženských nebo
národnostních, nebo z důvodů příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo pro
své politické názory a z tohoto důvodu také nemůže nebo odmítá přijmout ochranu
své vlasti
-
pod tuto konvenci
spadalo v roce 1991 pouze 6% utečenců (např. uprchlík z občanské války sem
nepatří)
-
7 nejbohatších zemí má
1/3 migrantů, ale jen 1/8 populace
vývoj mezinárodní migrace v Evropě
-
Evropa byla tradičně
emigračním kontinentem (do Ameriky, Austrálie)
-
od 60. let 20. století
nastal ale zvrat - Evropa se stává imigrační oblastí
-
jsou tu malé zkušenosti
s rasovou rozdílností (xenofobie) a integrací menšin do národa
-
dobré jsou v tomto
ohledu Švédsko, Nizozemí
-
60% cizinců v Evropě je
ve Francii a Německu
-
v roce 1992 vrcholila
fáze migračního vzedmutí - od tohoto roku migrace klesá (alespoň ta legální)
-
v Evropě jsou důležité
ekonomické důvody migrace (často podmíněné politicky)
-
po revoluci v
postkomunistických zemích se i ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko stávají cílem
pro imigranty
-
dle země původu (v roce
1994) pocházelo v Evropě nejvíce uprchlíků z Palestiny (3,1 mil), Afghánistánu
(2,8 mil.) x nejvíce azylantů pocházelo z Iránu (2,2 mil.) a Zairu (1,5 mil.)
- migrace probíhá nejčastěji na nejkratší vzdálenost (do sousední země)
Rodina: |
Skupina:
|
Jazyk: |
Písmo:
|
Výskyt: |
indoevropská |
slovanské |
běloruština |
azbuka |
Bělorusko |
|
|
bosenština |
latina |
Bosna a Hercegovina |
|
|
bulharština |
azbuka |
Bulharsko |
|
|
čeština |
latina |
Česká republika |
|
|
chorvatština |
latina |
Chorvatsko |
|
|
kašubština |
latina |
Polsko |
|
|
polština |
latina |
Polsko |
|
|
rusínština |
azbuka |
Ukrajina |
|
|
ruština |
azbuka |
Rusko, státy býv. SSSR |
|
|
slovenština |
latina |
Slovensko |
|
|
slovinština |
latina |
Slovinsko |
|
|
srbochorvatština |
latina |
státy býv. Jugoslavie |
|
|
srbština |
azbuka |
Srbsko |
|
|
ukrajinština |
azbuka |
Ukrajina |
|
germánské |
afrikánština |
latina |
JAR |
|
|
angličtina |
latina |
VB, USA, Kanada,
Austrálie, JAR, Irsko, Karibské státy |
|
|
dánština |
latina |
Dánsko |
|
|
dolnoněmčina |
latina |
Německo |
|
|
faerština |
latina |
Faerské ostrovy |
|
|
fríština |
latina |
Nizozemsko |
|
|
islandština |
latina |
Island |
|
|
jidiš |
latina |
vých. Evropa, USA |
|
|
němčina |
latina |
Německo, Rakousko,
Švýcarsko |
|
|
nizozemština |
latina |
Nizozemsko, Surinam |
|
|
norština |
latina |
Norsko |
|
|
švédština |
latina |
Švédsko, Finsko |
|
|
vlámština |
latina |
Belgie |
|
románské |
francouzština |
latina |
Francie, Kanada, Belgie,
Švýcarsko |
|
|
galicijština |
latina |
Galicie |
|
|
italština |
latina |
Itálie, Švýcarsko |
|
|
katalánština |
latina |
Katalánsko |
|
|
korsičtina |
latina |
Korsika |
|
|
moldavština |
latina |
Moldavsko |
|
|
portugalština |
latina |
Portugalsko, Brazílie |
|
|
provensálština |
latina |
Francie, Španělsko |
|
|
rétorománština |
latina |
Švýcarsko |
|
|
rumunština |
latina |
Rumunsko |
|
|
španělština |
latina |
Španělsko, Latinská
Amerika |
|
baltské |
litevština |
latina |
Litva |
|
|
lotyšština |
latina |
lotyšsko |
|
keltské |
bretonština |
latina |
Bretaňský pol. |
|
|
irština |
latina |
Irsko |
|
|
skotština |
latina |
Skotsko |
|
|
velština |
latina |
Wales |
|
albánština |
albánština |
latina |
Albánie |
|
arménština |
arménština |
arménské |
Arménie |
|
helénské |
řečtina |
řecké |
Řecko, Kypr |
|
íránské |
kurdština |
arabské |
Turecko, Irák, Írán |
|
|
paštština |
arabské |
Afghánistán, Pákistán |
|
|
perština |
arabské |
Írán |
|
|
tádžičtina |
latina |
Tádžikistán |
|
indické |
ásámština |
indická |
Indie |
|
|
bengálština |
arabské |
Bangladéš, Indie |
|
|
gudžarátština |
indická |
Indie |
|
|
hindština |
indická |
Indie |
|
|
kašmírština |
indická |
Indie |
|
|
maráthí |
indická |
Indie |
|
|
nepálština |
indická |
Nepál |
|
|
paňdžábština |
indická |
Pákistán, Indie |
|
|
sindhština |
indická |
Indie |
|
|
sinhálština |
indická |
Srí Lanka |
|
|
urdština |
indická |
Indie |
afroasijská |
semitské
(větev) |
amharština |
etiopské |
Etiopie |
|
|
arabština |
arabské |
jihozáp. Asie, sev. Afrika |
|
|
hebrejština |
hebrejské |
Izrael |
|
|
maltština |
latina |
Malta |
|
čadské
(větev) |
hauština |
latina |
Niger, Nigérie |
|
kušitské
(větev) |
afarština |
- |
Eritrea, Džibutsko |
|
|
somálština |
latina |
Somálsko |
kavkazská |
|
abchazština |
gruzínské |
Gruzie |
|
|
gruzínština |
gruzínské |
Gruzie |
uralská |
ugrofinské |
estonština |
latina |
Estonsko |
|
|
finština |
latina |
Finsko |
|
|
livština |
latina |
Lotyšsko |
|
|
maďarština |
latina |
Maďarsko |
|
samojedské |
něnština |
latina |
Rusko |
|
|
selkupština |
latina |
Rusko |
altajská |
turkické |
ázerbajdžánština |
latina |
Ázerbajdžán |
|
|
baškirština |
azbuka |
Rusko |
|
|
kazašština |
azbuka |
Kazachstán |
|
|
kirgizština |
azbuka |
Kyrgyzstán |
|
|
tatarština |
azbuka |
Rusko |
|
|
turečtina |
latina |
Turecko |
|
|
turkmenština |
latina |
Turkmenistán |
|
|
ujgurština |
- |
záp. Čína |
|
|
uzbečtina |
latina |
Uzbekistán |
|
mongolské |
mongolština |
azbuka |
Mongolsko |
|
|
burjatština |
azbuka |
Rusko |
drávidská |
jižní |
kannadština |
indická |
Indie |
|
|
malajálamština |
indická |
Indie |
|
|
tamilština |
indická |
Indie, Srí Lanka |
|
střední |
telugština |
indická |
Indie |
čínsko-austroasijská |
tibeto-čínské |
barmština |
indická |
Myanmar |
|
|
čínština |
čínské |
Čína |
|
|
čuangština |
- |
jv. Čína |
|
|
laoština |
indická |
Laos |
|
|
thajština |
indická |
Thajsko |
|
|
tibetština |
tibetské |
Tibet |
|
austroasijské |
khmerština |
indická |
Kambodža |
|
|
vietnamština |
latina |
Vietnam |
austronéská |
západní |
indonéština |
latina |
Indonésie |
|
|
javánština |
latina |
Jáva, Malajsie |
|
|
malajština |
latina |
Malajsie, Singapur |
|
|
malgašština |
latina |
Madagaskar |
|
|
sundština |
latina |
Indonésie |
|
|
tagalština |
latina |
Filipíny |
|
východní |
fidžijština |
latina |
Fidži |
|
|
maorština |
latina |
Nový Zéland |
|
|
naurština |
- |
Nauru |
|
|
samojština |
latina |
Samoa |
|
|
tonžština |
- |
Tonga |
africké
jazyky |
nigero-kordofánské
(makroskupina) |
jorubština |
latina |
Nigérie, Benin |
|
|
kirundi |
latina |
Burundi |
|
|
lingala |
latina |
stř. Afrika |
|
|
rwandština |
latina |
Rwanda |
|
|
sangoština |
latina |
stř. Afrika |
|
|
sotština |
latina |
stř. Afrika |
|
|
svahilština |
latina |
Keňa, Tanzánie |
|
|
šonština |
latina |
Zimbabwe, Mosambik |
|
|
tsonga |
latina |
již. Afrika |
|
|
tswanština |
latina |
Botswana |
|
|
ťwiština |
latina |
Cote d'Ivoire, Ghana |
|
|
volofština |
latina |
Senegal |
|
|
xhoština |
latina |
již. Afrika |
|
|
zulština |
latina |
JAR |
eskymácko-aleutská |
eskymácké |
grónština |
latina |
Grónsko |
|
|
inuktitut |
latina |
sev. Amerika, Čukotka |
|
|
inupiak |
latina |
sev. Amerika, Čukotka |
indiánská |
jihoamerické |
ajmarština |
latina |
Peru, Bolívie, Chile |
|
|
guaraní |
latina |
Paraguay, Brazílie |
|
|
kečujština |
latina |
Peru, Bolívie |
korejština |
|
korejština |
korejské |
Jižní Korea, KLDR |
japonština |
|
japonština |
japonské |
Japonsko |
baskičtina |
|
baskičtina |
latina |
Baskitsko |
paleoasijská |
|
|
|
severových. Asie |
australská |
|
|
|
Austrálie |
papuánská |
|
|
|
Nová Guinea |
andamanská |
|
|
|
Andamanské ostrovy |
burušaskí |
|
|
|
sev. Indie |
Tato stránka WWW je 8