Primární sektor světového hospodářství

zemědělství, lesnictví a rybolov (živočišná a rostlinná výroba, hlavní světové zemědělské oblasti, zelená revoluce, problematika výživy obyvatel rozvojových zemí, hlavní oblasti lovu ryb, problematika těžby dřeva; situace v ČR)

 

Zemědělství - odvětví národního hospodářství, které se zabývá pěstováním zemědělských plodin, chovem hospodářských zvířat a zajišťováním potravin a surovin pro trh, zemědělský a potravinářský průmysl a pro některá odvětví lehkého průmysl (kožedělný, lnářský ap.); dnes z části nahrazena moderní chemickou výrobou

- Má významnou krajinotvornou funkci (pečuje o zemědělskou půdu a zemědělskou krajinu).

- Zemědělství se dělí na rostlinnou výrobu a živočišnou výrobu, které se dále člení na četná odvětví; statistikové a geografové přidružují obvykle i další odvětví – rybolov, lov, lesní hospodářství

- Konvenční zemědělství zahrnuje převládající způsoby hospodaření, tj. rentabilní produkci zemědělských výrobků pro potřeby domácího i zahraničního trhu. Programované zemědělství usiluje o maximální produkci kvalitních produktů, integrované zemědělství se zaměřuje na optimální výživu obyvatelstva a na integrovanou ochranu rostlin. Zemědělství ekologické a hospodaření v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a v chráněných oblastech usiluje o maximální šetření agroekosystému dané oblasti

- intenzivní a extenzivní zemědělství ( viz. seminář)

- rozvinuté státy   -  nízká zaměstnanost v zemědělství ( USA – 3 miliony** Čína 450 milionů) – přesto vysoká intenzita, chemizace, automatizace, mechanizace; dominuje agroprůmyslový komplex ( viz. seminář) – zprůmyslnění zemědělství

- rozvojové státy – velmi vysoká zaměstnanost; nízká úroveň chemizace, automatizace, mechanizace; velké rozdíly – tradiční ( drobná hospodářství, jedna rodina, nepoužívá hnojiva, sotva uživí hospodáře atd.) ** moderní ( plantážní, zaměřená na vývozní plodiny, chemizace)

- ve vývoji lidstva několik důležitých zemědělských revolucí – neolitická, evropská v 17. století a hlavně zelená revoluce ( viz. seminář)

- problematika výživy – viz seminář

- Rostlinná výroba – 1) obilnářství – slouží jako potravina ( mouka, kroupy, vločky, jáhly), k výrobě sladu a škrobu a jako krmivo; často sem řazeny i luštěniny ( čočka, hrách); lze je dlouhodobě skladovat a efektivně dopravovat na dlouhé vzdálenosti; nejvýznamnější – a) pšenice (Existuje 20 druhů rostoucích ( na 60 000 odrůd uloženo v Petrohradě) zejména na Blízkém východě; stará kulturní rostlina. obilky. Pšenice jednozrnka se pěstovala od neolitu. Nejstarší obilninou, která se pěstuje více než 6 000 let, je pšenice dvouzrnka (zvaná polba). V oblasti mírného pásma se nejčastěji pěstuje pšenice obecná, původem ve vysokohorských stepích jihozápadní Asie. Z obilek (obsahujících škrob, bílkoviny, vitaminy aj.) se vyrábí mouka, krupice, škrob); b) rýže ( v oblastech monzunového klimatu – teplo a voda; dnes i horská – genetika); dále c) kukuřice ( Corn Belt v USA), d) ječmen ( Rusko, Německo), e) čirok ( USA, Indie, Nigérie), f) proso( Indie, USA, Čína), g)oves( Rusko, Německo) , h)žito( Rusko, Německo, Polsko)

                                    2) olejniny – zajišťují 2/3 světové spotřeby tuků; sója ( jako potravina i krmivo; pravlast v Číně a Koree; dnes USA, Brazílie, Argentina; mnohdy se uvádí jako nejvýznamnější plodina rostlinné výroby); slunečnice ( Rusko, Ukrajina); bavlníková semena ( Čína, Indie, Pákistán); řepka ( Čína, Indie, Evropa); podzemnice olejná ( burské oříšky – Brazílie); len ( mírný pás); kokosový ořech; olejné palmy; olivovník ( jižní Evropa)

                                   3) okopaniny - hlíznaté – Brambory ( lilek hlíznatý; Stará kulturní rostlina pěstovaná v mírném pásmu pro oddenkové hlízy; v zemědělství se řadí mezi okopaniny. Původem je v Jižní Americe, do Evropy dovezena v pol. 16. stol. jednak přes Španělsko, jednak přes Anglii. Na území ČR je brambor znám od 1. pol. 17. stol. Hlíza bramboru, sloužící rostlině k ukládání živin a zajišťující vegetativní rozmnožování, obsahuje škrob, bílkoviny, vitaminy C a B. Z bramborových hlíz se vyrábí škrob, dextrin a líh.); v oblasti rovníkové a subrovníkové pak bataty, maniok, jamy

                                     4) Cukr – cukrová třtina ( teplomilná vytrvalá bylina; v tropických oblastech, rozvojové státy); cukrová řepa ( cukrovka – jednoletá plodina mírného pásu)

                                     5) Ovoce a zelenina – důležitá složka zdravé výživy – citrusy, pomeranče, banány, jablka – snadno se skladují; vinná réva – subtropický a mírný pás Evropy a Ameriky; 75% k výrobě vína; zelenina – příměstské zóny

                                     6) Pochutiny – čaj ( název pro produkty z mladých lístků, poupat a mladých výhonků čajovníku . Do prodeje přichází čaj černý (fermentovaný) a čaj zelený (nefermentovaný). Čaj obsahuje kofein a třísloviny. Čaj ovocný podobně jako čaj zdravotní se připravuje z různých částí různých rostlin (květů, listů, plodů), káva( syrová nebo pražená upravená zrna kávovníku. Producenty jsou zejm. Brazílie (dodavatel 25 % světové produkce kávy), Kolumbie, středoamerické republiky, východní Afrika. Obsah kofeinu v pražené kávě kolísá kolem 1,7 % v sušině), kakao ( surovinou jsou semena kakaovníku, která se po sklizni vylupují z plodů, fermentují, přičemž nabývají typickou barvu a vůni, dále se suší a po úpravě melou na kakaovou hmotu. Po odlisování kakaového másla se z ní získává koláč, který se mele na prášek – kakao. Hlavní produkční oblastí kakaa je západní Afrika, nejkvalitnější kakao pochází z Jižní Ameriky)

                                      7) Nepotravinářské plodiny – bavlník ( pokrývá 50% potřeb textilních vláken; hlavně na sev. polokouli mezi 20 a 40 stupněm); přírodní kaučuk ( 90% v J a JV Asii); tabák ( Čína, USA, Indie, Brazílie)

- živočišná výroba – dodává bílkoviny, průmyslové suroviny; význam dopravní dnes již minimální ( snad v rozvojovém světě ještě ano

- Extenzivní chov – a) kočovný b) polokočovný  c) transhumance d) moderní

- Intenzivní chov – a) alpský   b) stájový                                 

- oboje ( viz. seminář)

- chov zvířat – 1) skot ( 90% světové spotřeby mléka a  30% masa; rovnoměrně po celém světě; nejvýznamnější)

                  2) prasata ( 2/5 světové spotřeby masa;snadná aklimatizace zvířat, všežravost, rychlá reprodukce; nevýhoda – neexistuje v islámském světě – nečisté zvíře; rozšíření hlavně v mírném pásu – Čína)

                  3) Ovce ( až do 60. let nejpočetnější stavy mezi domácími zvířaty, dnes před nimi skot; specializace na vlnu a na mléko; hlavně v suchých oblastech, dominuje Austrálie a Nový Zéland a Střední Asie ( vlna perzián)

                 4) drůbež – rozšíření po celém světě – ( možnost pro rozvojové státy – vejce, maso;  v rozvinutém světě zprůmyslnění chovu – velkodrůbežárny)

- rybolov – důležitý zdroj potravy – hlavně bílkoviny ( asi 20% celosvětové spotřeby); hospodářský význam má asi 400 druhů ryb, hlavní produkce ale připadá asi na 15 – 20 druhů; asi 75 % slouží ke konzumaci, zbytek slouží ke zpracování na moučku, rybí tuk nebo farmaceutický průmysl; průměrná spotřeba ryb na obyvatele činí asi 20 kg, nejvíce Japonsko (70kg), nejméně v Nepálu ( 0,2kg); úlovek  - 85% ryby ( 15% sladkovodní; hlavně treskovité, sleďovité, makrely), 9% měkkýši ( ústřice, sépie), 5% korýši ( langusta, humr, krab), 1% ostatní druhy

- velmi stará lidská činnost, největší rozmach v moderní době – používání radarů, sonarů, větší sítě – zprůmyslnění; největší loviště na šelfech a v místech střetávání teplých a studených mořských proudů;

 

 

 

     Rok 1948

            1993

          2003

Severní zóna – 30 – 90 s.š.

         85%

             49%

            45%

Tropická – 30 s.š. – 30 j.š.

         13%

             28 %

            29%  

Jižní zóna – 30. j.š. – 90 j.š.

          2%

             23%

            26%

  

- poměr mezi oceány – Atlantik, Tichý, Indický v roce 1950 byl 54:40:6, dnes 28:64:8

- Japonsko, Rusko, Čína, Jižní Korea, Norsko, Chile, Peru

- sladkovodní lov ryb – 75% v JV  a J Asii

- dnes rozvoj akvakultury a marikultury ( vodní a mořské farmy, regulace podle potřeby, reprodukce v umělých podmínkách)

- problematika nadměrného rybolovu – například velryby ( dnes asi 800 000 kusů) – velmi pomalá reprodukce ( 1 mládě, navíc dospěje až po 3 letech); v roce 1920 uloveno 11 000 kusů ročně, 1939 již 46 000, 1962 rekordních 66 000 kusů  - poté potřeba ochrany – Mezinárodní velrybářská komise – od roku 1982 úmluva o roční odchytu max. 1500 kusů, nepodepsalo Norsko, nedodržuje Japonsko a Island

- Těžba dřeva – lesy-  plíce země ( důležitá součást fotosyntézy  - strom vyprodukuje za 24 hodin tolik kyslíku, kolik ho potřebují 3 lidé); tvoří 80% rostlinné hmoty Země; udržuje v biosféře množství prvků i vodu; zmenšení lesního krytu vede k nerovnováze v krajině ( eroze vodní a větrná) a k zvyšování skleníkového efektu; největší lesnatost má latinská Amerika, obecně v tropickém a  mírném pásu *** nejméně jsou zalesněny suché oblasti Země; značně rychlý úbytek lesů podle OSN probíhá hlavně v oblasti Střední Ameriky, Karibiku, JV Asie a Z Afriky ( Salvador, Haiti, Jamajka jsou dnes v podstatě bez lesů; na Filipínách jen 30% původního porostu; velký problém v Amazonii) – příčiny likvidace lesů – stavba nových sídel a komunikací, primitivní žďárové zemědělství, stále více jak 60% populace v rozvojových zemích používá dřevo jako otop; export drahého dřeva do rozvinutých států ( eben, mahagon); v rozvinutých státech dnes existence ochrany lesů ( Národní parky a rezervace)

- situace v ČR – historie – za první republiky byla zemědělská výroba nerovnoměrně rozdělena – ještě v roce 1930 70% všech zemědělců obdělávalo jen 30% veškeré půdy ( zbytek velkostatky, stát, šlechta); za druhé světové války zemědělství poničeno ( dobytek vybit, stroje a hnojiva skoro žádné; po roce 1948 zestátnění a združtevňování – drobní zemědělci zanikají, spojení osevních ploch, odliv pracovních sil do průmyslu – vznik JZD  a Státní statky ( JZD + SS = 99% půdy) + mechanizace STS ( Strojní a traktorové stanice) + přidružené výroby ( při JZD třeba i výroba nábytku nebo stavebnictví – viz Slušovice); vznik velkovýkrmen, hromadné ustájení dobytka; po roce 1990 zánik JZD ( dnes ZD), státní půda pronajímána, zánik STS

                          - dnes – stále ještě značné zastoupení kolektivního držení půdy ( ZD); nová forma je vznik obchodních společností ( specializace hlavně na bývalé velkovýkrmny, velkodrůbežárny či skleníkové hospodářství); obnova soukromého hospodaření ( asi 20% celkové rozlohy půdy; hlavně v Polabí - rentabilita) – kde hledat důvod? :  dotace jsou malé, zisk často nulový, chybí zkušenost ( 50 let se soukromě nehospodařilo), časté přírodní „ katastrofy“ ( sucho ------povodně-------kroupy) – nejistota

- Zaměstnanost – před rokem 1990 kolem 12 – 15% - dnes jen 3 – 4% ( což odpovídá rozvinutým zemím) – důvod – v minulosti přezaměstnanost i díky přidruženým výrobám ( bylo to bez daní) + velmi nízká kvalifikovanost pracovní síly ( často základní vzdělání); dnes chybí i efektivnější chemizace ( nejsou peníze) a mechanizace ( nejsou peníze); dnes český zemědělec uživí asi 60 lidí ( na západě kolem 120)

 

Tato stránka WWW je 9